Vítejte hosté! |
Pro psaní příspěvků se musíte nejdříve zaregistrovat.
|
Nejnovější témata |
žádost o unban(unpermu)
Fórum: Všeobecná diskuze
Poslední příspěvek od: tvujtata
08.08.2023, 19:57
» Odpovědí: 0
» Shlédnuto: 293
|
Novela zákona: [7/2021] Z...
Fórum: Návrhy na NR
Poslední příspěvek od: sojcik
22.04.2023, 18:11
» Odpovědí: 0
» Shlédnuto: 383
|
Novela zákona: [ 07/2023 ...
Fórum: Návrhy na NR
Poslední příspěvek od: sojcik
15.04.2023, 14:28
» Odpovědí: 0
» Shlédnuto: 401
|
Novela zákona: [ 5/2023 ]...
Fórum: Návrhy na NR
Poslední příspěvek od: sojcik
15.04.2023, 13:36
» Odpovědí: 0
» Shlédnuto: 459
|
[ 07/2023 ] Zákon o Bezpe...
Fórum: Návrhy na NR
Poslední příspěvek od: Tempestus
17.03.2023, 00:44
» Odpovědí: 0
» Shlédnuto: 536
|
[06/2023] Zákon o Velitel...
Fórum: Návrhy na NR
Poslední příspěvek od: sojcik
16.03.2023, 23:07
» Odpovědí: 0
» Shlédnuto: 502
|
Novela zákona: [3/2021] Z...
Fórum: Návrhy na NR
Poslední příspěvek od: sojcik
13.03.2023, 20:52
» Odpovědí: 0
» Shlédnuto: 556
|
Novela zákona: [4/2023] H...
Fórum: Návrhy na NR
Poslední příspěvek od: DeLight
02.03.2023, 23:25
» Odpovědí: 0
» Shlédnuto: 582
|
[ 5/2023 ] - Zákon o soud...
Fórum: Návrhy na NR
Poslední příspěvek od: DaNnO
23.02.2023, 02:19
» Odpovědí: 0
» Shlédnuto: 651
|
Novela zákona: [3/2021] Z...
Fórum: Návrhy na NR
Poslední příspěvek od: Tempestus
18.02.2023, 14:51
» Odpovědí: 0
» Shlédnuto: 579
|
|
|
žádost o unban(unpermu) |
Příspěvek od: tvujtata - 08.08.2023, 19:57 - Fórum: Všeobecná diskuze
- Žádné odpovědi
|
 |
Čauves, chtěl bych poprosit o unpermu pač mi dost chybí Rp z pár lidma které jsem díky Rztku poznal, na serveru jsem stravil docela dost času a mám tam docela dost majetku,věcí a aut o které bych nerad přišel, pokusím se už nedělat tolik kravin za které by mi admin team musel dát ban či znovu permu. Děkuju za pochopení a přeji krasný zbytek večera.
Tak prosím o unban miroslavkotlarson
|
|
|
Novela zákona: [7/2021] Zákon o provozu na pozemních komunikacích |
Příspěvek od: sojcik - 22.04.2023, 18:11 - Fórum: Návrhy na NR
- Žádné odpovědi
|
 |
Zákon č. 7/2021
Zákon o provozu na pozemních komunikacích
v platnosti od xx.xx.xxxx
Citace:Zákon o provozu na pozemních komunikacích
§ 1 Základní podmínky účasti provozu na pozemních komunikacích
(1) Provozu na pozemních komunikacích se nesmí účastnit osoba, která by vzhledem k věku, sníženým tělesným nebo duševním schopnostem mohla ohrozit bezpečnost tohoto provozu. To neplatí, pokud osoba sama nebo jiná osoba učinila taková opatrření, aby k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nedošlo.
(2) Řídit vozidlo nebo jet na zvířeti může pouze osoba, která je dostatečně duševně a tělesně způsobilá k řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti a v potřebném rozsahu ovládá řízení vozidla nebo jízdu na zvířeti a předpisy o provozu na pozemních komunikacích.
(3) Řídit motorvé vozidlo může pouze
(3.1) osoba která je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu motorových vozidel (dále jen "skupina vozidel") uděleného Českou Republikou, státem, který je členským státem Evropské unie nebo smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen "jiný členský stát"), nebo jiným státem podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká Republika vázana a která upravuje oblast silničního provozu.
(3.2) žadatel o řidičské oprávnění, který se pod dohledem učitele autoškoly podrobuje výcviku v řízení motorového vozidla nebo skládá zkoušku z řízení motorového vozidla, nebo
(3.3) osoba která se pod dohledem učitele autoškoly připravuje k přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, nebo skládá zkoušku v rámci tohoto přezkoušení.
(4) Nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, které znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (dále jen "antiradar").
§ 2 Povinnosti řidiče, účastníka provozu na pozemních komunikacích, a co řidič nesmí
(1) Při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen
(1.1) chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu,
(1.2) řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem, pokyny policisty, pokyny osob oprávněných k řízení provozu na pozemních komunikacích a zastavování vozidel a pokyny osob, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis, vydanými k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
(1.3) řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace.
(2) Řidič je kromě povinností uvedených v povinnostech účastníka provozu na pozemních komunikacích dále povinen
(2.1) užít vozidlo, které splňuje technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem,
(2.2) věnovat se plně řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích,
(2.3) přizpůsobit jízdu technickým vlastnostem vozidla nebo fyzickým vlastnostem zvířete,
(2.4) dbát zvýšené opatrnosti zejména vůči dětem, osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, osobám těžce zdravotně postiženým a zvířatům, brát ohled na vozidlo přepravující děti, řidiče začátečníka nebo osobu těžce zdravotně postiženou označené podle prováděcího právního předpisu a na výcvikové vozidlo označené podle zvláštního právního předpisu,
(2.5) podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,
(2.6) podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem (dále jen „jiná návyková látka“),
(2.7) snížit rychlost jízdy nebo zastavit vozidlo před přechodem pro chodce, sníží-li rychlost jízdy nebo zastaví-li vozidlo před přechodem pro chodce i řidiči ostatních vozidel jedoucích stejným směrem,
(2.8) zajistit bezpečnost přepravované osoby nebo zvířete a bezpečnou přepravu nákladu,
(2.9) zabezpečit přepravované zvíře tak, aby neohrozilo řidiče a přepravované osoby,
(2.10) zajistit, aby k jízdě byl přibrán potřebný počet způsobilých a náležitě poučených osob, jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
(2.11) mít na sobě oděvní doplňky s označením z retroreflexního materiálu stanovené prováděcím právním předpisem. Nachází-li se mimo vozidlo na pozemní komunikaci mimo obec v souvislosti s nouzovým stáním; to neplatí pro řidiče motocyklu, mopedu a nemotorového vozidla.
(3) Řidič nesmí
(3.1) požít alkoholický nápoj ani jinou látku obsahující alkohol (dále jen „alkoholický nápoj“) nebo užít jinou návykovou látku během jízdy,
(3.2) řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; v případě jiných návykových látek uvedených v prováděcím právním předpise se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, pokud její množství v krevním vzorku řidiče dosáhne alespoň limitní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,
(3.3) řídit vozidlo nebo jet na zvířeti, jestliže je jeho schopnost k řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti snížena v důsledku jeho zdravotního stavu,
(3.4) předat řízení vozidla nebo svěřit zvíře osobě, která nesplňuje podmínky podle § 1 odst. 2 a 3 nebo která je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nebo jejíž schopnost k řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti je snížena v důsledku jejího zdravotního stavu,
(3.5) vyhazovat předměty z vozidla,
(3.6) ohrozit nebo omezit chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce nebo který zjevně hodlá přecházet pozemní komunikaci po přechodu pro chodce, v případě potřeby je řidič povinen i zastavit vozidlo před přechodem pro chodce; tyto povinnosti se nevztahují na řidiče tramvaje,
(3.7) ohrozit chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidič odbočuje, a dále nesmí ohrozit chodce při odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci a při otáčení nebo couvání,
(3.8) ohrozit cyklistu přejíždějícího pozemní komunikaci na přejezdu pro cyklisty,
(3.9) řídit vozidlo, na němž jsou nečistoty, námraza nebo sníh, které zabraňují výhledu z místa řidiče vpřed, vzad a do stran,
(3.10) řídit vozidlo, na němž nebo na jehož nákladu je led, který by při uvolnění mohl ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
§ 3
(1) Řidič motorového vozidla musí mít při řízení motorového vozidla u sebe
(1.1) řidičský průkaz, který splňuje příslušnou skupinu vozidla
(1.2) platný protokol o technickém stavu motorového vozidla.
(2) Protokol o technickém stavu motorového vozidla se považuje za platný, jestliže splňuje všechny následující podmínky
(2.1) Je-li v protokolu o technickém stavu uveden majitel vozu, na kterého je vůz skutečně registrován,
(2.2) Je-li v něm uveden výčet všech úprav provedených na motorovém vozidle s výjimkou přebarvení vozidla, a úpravy světlometů.
(2.3) Jsou-li v něm uvedeny základní specifikace vozidla (tovární značka, model, rok výroby, číslo VIN - číslo VIN je unikátní číselný kod vozidla, VIN se musí nacházet minimálně na místech které jsou stanoveny výrobcem vozidla)
(2.4) Je-li v protokolu je uvedeno, že je vozidlo způsobilé k provozu na pozemní komunikaci,
(2.5) V hlavičce protolu musí být logo autorizovaného servisu s platnou koncesí pro úpravu motorvých vozidel
(2.6) Protokol musí podepsaný mechanikem autorizovaného servisu
(2.7) V protokolu musí být určen datum vypršení platnosti protokolu
§ 4 Technická silniční kontrola
(1) Technickou silniční kontrolou se rozumí kontrola technického stavu a činnosti vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a jejich vlivu na životní prostředí za účelem zjištění či vyloučení závad podle zvláštního právního předpisu. Nelze-li účelu technické silniční kontroly dosáhnout použitím prostředků nebo zařízení, které má policista k dispozici v místě kontroly, a jsou-li důvodné pochybnosti o technické způsobilosti vozidla, lze technickou silniční kontrolu provést rovněž pomocí mobilní kontrolní jednotky, ve stanici technické kontroly nebo ve stanici měření emisí.
(2) Při technické silniční kontrole je řidič povinen
(2.1) zajet k mobilní kontrolní jednotce, do stanice technické kontroly nebo do stanice měření emisí, pokud zajížďka včetně cesty zpět není delší než 16 kilometrů,
(2.2) předložit veškeré doklady
(2.3) řídit se pokyny osoby provádějící kontrolu.
(3) O provedené technické silniční kontrole vydá policie řidiči doklad. Údaje obsažené v tomto dokladu předá policie Ministerstvu dopravy (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo tyto údaje zpřístupní prostřednictvím informačního systému technických prohlídek.
(4) Náklady na provedení technické silniční kontroly uhradí tomu, kdo ji provedl, policie. Zjistí-li se při technické silniční kontrole vážná nebo nebezpečná závada, je řidič vozidla povinen policii náklady na provedení této kontroly uhradit; při správě placení těchto nákladů se postupuje podle daňového řádu.
(5) Technické silniční kontroly jsou prováděny bez ohledu na státní občanství řidiče a stát, ve kterém je vozidlo registrováno. Technickou silniční kontrolu nesmí provádět osoba, která je s ohledem na svůj poměr k řidiči nebo provozovateli vozidla podjatá. Osoba provádějící technickou silniční kontrolu nesmí získat majetkový nebo jiný prospěch v závislosti na výsledku kontroly. Osoba obsluhující mobilní kontrolní jednotku musí být držitelem profesního osvědčení kontrolního technika.
(7) Způsob a rozsah provádění technické silniční kontroly, technické podmínky pro hodnocení jejího výsledku, technické požadavky na mobilní kontrolní jednotky, náležitosti dokladu o provedené technické silniční kontrole, způsob a formu předání údajů obsažených v tomto dokladu a způsob stanovení nákladů na provedení technické silniční kontroly stanoví prováděcí právní předpis.
§ 5 Směr a způsob jízdy
(1) Na pozemní komunikaci se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak.
(2) Na krajnici smí řidič motorového vozidla vjet jen při zastavení a stání nebo, jestliže je to nutné, při objíždění, vyhýbání, odbočování nebo otáčení; přitom musí dbát zvýšené opatrnosti.
§ 6 Jízda v jízdních pruzích
(1) Mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.
(2) V obci na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič motorového vozidla užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhu; přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu. Pokud by vozidla jedoucí současně ve všech jízdních pruzích bránila v jízdě rychleji jedoucímu vozidlu, musí řidič jedoucí v levém krajním jízdním pruhu tento pruh co nejdříve uvolnit; to neplatí, užívá-li řidič levého krajního jízdního pruhu k odbočování, otáčení nebo při souběžné jízdě. Řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního motorového vozidla, motocyklu s nejvyšší povolenou rychlostí do 45 km.h-1 a cyklista smí levý krajní jízdní pruh užít k jízdě, jen jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.
(3) Je-li na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé proudy vozidel, v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou rychlostí, která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou jet motorová vozidla souběžně (dále jen "souběžná jízda"); přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu.
(4) Na pozemní komunikaci o třech nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního motorového vozidla a motocyklu s nejvyšší povolenou rychlostí do 45 km.h-1 užít k jízdě výhradně dvou jízdních pruhů nejbližších k pravému okraji vozovky; v ostatních jízdních pruzích smí jet jen tehdy, jestliže je to nutné k objíždění, otáčení nebo odbočování.
(5) Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu. Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.
(6) Na pozemní komunikaci o třech jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič přejíždět z levého jízdního pruhu do středního jízdního pruhu jen tehdy, neohrozí-li řidiče přejíždějícího do středního jízdního pruhu z pravého jízdního pruhu; obdobně se postupuje při přejíždění z levých jízdních pruhů do středních jízdních pruhů na pozemní komunikaci o čtyřech a více jízdních pruzích vyznačených na vozovce.
(7) Je-li pro zařazování do průběžného jízdního pruhu zřízen připojovací pruh, je řidič povinen před zařazením do průběžného pruhu užít připojovacího pruhu. Při zařazování z připojovacího pruhu do průběžného pruhu řidič nesmí ohrozit řidiče jedoucí v průběžném pruhu. Není-li připojovací pruh zřízen, je řidič povinen dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím v průběžném pruhu.
§ 7 Objíždění
Řidič, který při objíždění vozidla, jež zastavilo nebo stojí, nebo při objíždění překážky provozu na pozemních komunikacích anebo chodce vybočuje ze směru své jízdy, nesmí ohrozit ani omezit protijedoucí řidiče a ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy.
§ 8 Předjíždění
(1) Předjíždí se vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr jízdy vlevo a není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. Při jízdě v připojovacím nebo odbočovacím pruhu se smí vpravo předjíždět též vozidlo jedoucí v průběžném pruhu. Odbočovací pruh je přídatný jízdní pruh určený pro odbočování (vyřazování) vozidel z průběžného jízdního pruhu.
(2) Řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním. Řidič musí dát znamení o změně směru jízdy při předjíždění cyklisty.
(3) Řidič, který se po předjetí zařazuje před vozidlo, které předjel, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ani omezit řidiče vozidla, které předjel.
(4) Řidič předjížděného vozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak bránit předjíždění.
(5) Řidič nesmí předjíždět
(5.1) nemá-li před sebe rozhled na takovou vzdálenost, která je nutná k bezpečnému předjetí,
(5.2) jestliže by se nemohl bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet,
(5.3) jestliže by ohrozil nebo omezil protijedoucí řidiče nebo ohrozil jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích,
(5.4) na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a bezprostředně před nimi,
(5.5) dává-li řidič vpředu jedoucího vozidla znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjetí vpravo podle odstavce 1 nebo předjetí v dalším volném jízdním pruhu vyznačeném na vozovce v tomtéž směru jízdy,
(5.6) na křižovatce a v těsné blízkosti před ní; tento zákaz neplatí
(6) jde-li o předjíždění vpravo podle odstavce 1,
(7) jde-li o předjíždění jízdních kol, mopedů a motocyklů bez postranního vozíku,
(8) na hlavní pozemní komunikaci,
(9) na křižovatce s řízeným provozem.
(9.1) na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním.
§ 9 Rychlost jízdy
(1) Rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.
(2) Řidič nesmí
(2.1) snížit náhle rychlost jízdy nebo náhle zastavit, pokud to nevyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
(2.2) omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním.
(3) Řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg a autobusu smí jet mimo obec rychlostí nejvýše 90 km.h-1; na silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 110 km.h-1 a na dálnici rychlostí nejvýše 130 km.h-1. Řidič jiného motorového vozidla smí jet rychlostí nejvýše 90 km.h-1.
(4) V obci smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km.h-1, jde-li o silnici pro motorová vozidla, nejvýše 90 km.h-1. a na dálnici 130 km.h-1.
(5) Řidič nesmí překročit nejvyšší povolenou rychlost vozidla,2) a jde-li o jízdní soupravu, nejvyšší povolenou rychlost žádného z vozidel soupravy.
(6) Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavců 3 a 4 snížit. Jde-li o dálnici nebo silnici pro motorová vozidla bez směrově oddělených jízdních pásů, sníží se nejvyšší dovolená rychlost na nejvýše 90 km.h-1.
(7) Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavce 4 zvýšit, maximálně však o 30 km.h-1. Na silnici pro motorová vozidla se směrově oddělenými jízdními pásy lze zvýšit i nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavce 3, maximálně však o 20 km.h-1.
(8) Při použití sněhových řetězů na vozidle smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km.h-1.
(9) Nejvyšší dovolená rychlost podle odstavců 3, 4 a 8 a nejvyšší dovolená rychlost stanovená místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích neplatí pro řidiče zpravodajských služeb, Generální inspekce bezpečnostních sborů a stanovených útvarů policie, Vojenské policie a celních orgánů, je-li to nezbytně nutné k plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem, je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost silničního provozu na pozemních komunikacích. Útvary policie stanoví ministr vnitra. Útvary Vojenské policie stanoví ministr obrany. Útvary celních orgánů stanoví ministr financí.
§ 10 Vzdálenost mezi vozidly
(1) Řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za ním dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním.
(2) Řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 10 m, a zvláštního vozidla musí mimo obec zachovávat za vozidlem jedoucím před ním takovou vzdálenost, aby se předjíždějící vozidlo mohlo před něj bezpečně zařadit; to neplatí, připravuje-li se k předjíždění, při předjíždění a při souběžné jízdě.
(3) Řidič, který nehodlá nebo nemůže projet podél tramvaje vpravo, musí za ní jet v takové vzdálenosti, aby umožnil projetí podél tramvaje ostatním řidičům.
§ 11 Vyhýbání
Řidiči protijedoucích vozidel se vyhýbají vpravo, včas a v dostatečné míře. Nemohou-li se bezpečně vyhnout, musí dát přednost v jízdě ten, na jehož straně jízdy je překážka nebo zúžená vozovka. Musí-li jeden z nich couvat, učiní tak ten, pro něhož je to snazší nebo méně nebezpečné. Není-li možno se vyhnout protijedoucí tramvaji vpravo, vyhýbá se jí vlevo.
§ 12 Odbočování
(1) Při odbočování na křižovatce nebo na místo ležící mimo pozemní komunikaci musí řidič dávat znamení o změně směru jízdy; při odbočování nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opatrnosti.
(2) Vyžadují-li to okolnosti, například při přepravě dlouhého nákladu, musí řidič zajistit bezpečné odbočení pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.
(3) Před odbočováním vpravo se musí řidič zařadit co nejblíže k pravému okraji vozovky; musí-li přitom s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu vybočit ze směru své jízdy vlevo, dává vždy jen znamení o změně směru jízdy vpravo. Před odbočováním vlevo se musí zařadit co nejdále vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu a šířku vozovky. Odbočují-li řidiči protijedoucích vozidel vlevo, vyhýbají se vlevo.
(4) Řidič, který při odbočování opouští průběžný pruh, musí co nejdříve vjet na odbočovací pruh, je-li vyznačen.
(5) Řidič odbočující vlevo musí dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům, jezdcům na zvířeti, protijdoucím organizovaným útvarům chodců a průvodcům hnaných zvířat se zvířaty, tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen, a cyklistům jedoucím v jízdním pruhu pro cyklisty.
(6) Řidič odbočující vpravo musí dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen, a cyklistům jedoucím v jízdním pruhu pro cyklisty. Tam, kde je povolena jízda podél tramvaje vlevo, musí dát přednost v jízdě i tramvaji.
(7) Tramvaj, která při odbočování nebo jiné změně směru jízdy křižuje směr jízdy vozidla jedoucího po její pravé nebo levé straně a dává znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě.
§ 13 Jízda křižovatkou
(1) Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci označené dopravní značkou "Dej přednost v jízdě!" nebo "Stůj, dej přednost v jízdě!" musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci.
(2) Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava.
(3) Řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat v jízdě v křižovatce a za křižovatkou, takže by byl nucen zastavit vozidlo v křižovatce. To neplatí, pokud řidič zastavuje vozidlo v křižovatce za účelem plnění povinností.) nebo při odbočení vlevo.
(4) Na příkaz dopravní značky "Stůj, dej přednost v jízdě!" musí řidič zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má do křižovatky náležitý rozhled.
(5) Řidič vjíždějící na kruhový objezd označený dopravními značkami "Kruhový objezd" společně se značkou "Dej přednost v jízdě!" nebo "Kruhový objezd" společně se značkou "Stůj, dej přednost v jízdě" musí dát přednost v jízdě vozidlům a jezdcům na zvířatech jedoucím po kruhovém objezdu a organizovanému útvaru chodců a průvodci vedených a hnaných zvířat se zvířaty jdoucími po kruhovém objezdu.
§ 14 Vjíždění na pozemní komunikaci
(1) Při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému útvaru chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po pozemní komunikaci. To platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní komunikaci.
(2) Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič zajistit bezpečné vjetí na pozemní komunikaci pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.
(3) Vozidla vjíždějící na pozemní komunikaci musí být předem očištěna tak, aby neznečišťovala pozemní komunikaci.
§ 15 Otáčení a couvání
(1) Při otáčení platí obdobně ustanovení o odbočování a při otáčení na křižovatce též ustanovení o jízdě křižovatkou.
(2) Při couvání řidič nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.
(3) Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.
(4) Řidič nesmí otáčet a couvat
(4.1) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech, například v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti, před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním,
(4.2) na křižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti,
(4.3) na přechodu pro chodce,
(4.4) na přejezdu pro cyklisty,
(4.5) na železničním přejezdu a v jeho těsné blízkosti,
(4.6) v tunelu a v jeho těsné blízkosti,
(4.7) na pozemní komunikaci s jednosměrným provozem; smí však couvat, jestliže je to nezbytně nutné, například k zajetí do řady stojících vozidel nebo vyjetí z ní.
§ 16 Zastavení a stání
(1) Řidič smí zastavit a stát jen
(1.1) vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace a na jednosměrné pozemní komunikaci vpravo i vlevo,
(1.2) v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem pozemní komunikace; nedojde-li k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obci řidič vozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3500 kg zastavit a stát kolmo, popřípadě šikmo k okraji pozemní komunikace nebo zastavit v druhé řadě.
(2) Ve druhé řadě smí při výkonu taxislužby zastavit řidič vozidla taxislužby označeného střešní svítilnou podle zvláštního právního předpisu21), je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.
(3) Při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy; při zastavení musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy.
(4) Při zastavení a stání nesmí řidič znemožnit ostatním řidičům vyjetí z řady stojících vozidel. Při zastavení a stání vedle vozidla s označením "Označení vozidla přepravujícího osobu těžce pohybově postiženou" musí ponechat boční odstup nejméně 1,2 m.
(5) Zajíždí-li řidič za účelem zastavení nebo stání k okraji pozemní komunikace nebo k chodníku, musí dávat znamení o změně směru jízdy.
(6) Řidič vozidla, které zastavilo nebo stálo a opět vyjíždí od okraje pozemní komunikace nebo od chodníku, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Řidiči autobusu hromadné dopravy osob nebo trolejbusu musí v obci řidiči ostatních vozidel umožnit vyjetí ze zastávky nebo ze zastávkového pruhu, a to snížením rychlosti jízdy, popřípadě i zastavením vozidla; řidič autobusu nebo trolejbusu přitom nesmí ohrozit zejména řidiče vozidel jedoucích stejným směrem.
§ 17
(1) Otevírat dveře nebo boční stěny vozidla, jakož i nastupovat do vozidla nebo vystupovat z něho se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob ani jiných účastníků provozu na pozemních komunikacích.
(2) Řidič, který se hodlá vzdálit od vozidla tak, že nemůže v případě potřeby okamžitě zasáhnout, musí učinit taková opatření, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a nemohla je neoprávněně užít jiná osoba. Je-li vozidlo povinně vybaveno zařízením proti neoprávněnému použití musí je řidič užít. Řidič motorového vozidla nebo jízdní soupravy povinně vybavených zakládacími klíny jich musí užít, je-li třeba zajistit vozidlo nebo soupravu proti pohybu.
(3) Řidič motorového vozidla, které je povinně vybaveno přenosným výstražným trojúhelníkem, musí tohoto trojúhelníku užít po dobu nouzového stání, například při přerušení jízdy pro závadu na vozidle nebo nákladu, v důsledku dopravní nehody nebo pro náhlou nevolnost, jestliže takové vozidlo tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích. Trojúhelník musí umístit na okraj vozovky tak, aby byl pro přijíždějící řidiče včas a zřetelně viditelný, a to ve vzdálenosti nejméně 50 m, na dálnici nejméně 100 m za vozidlem. V obci může být tato vzdálenost, vyžadují-li to okolnosti, kratší. Je-li motorové vozidlo vybaveno výstražným světelným zařízením,2) musí ho řidič užít nejméně po dobu, než výstražný trojúhelník umístí na vozovce.
§ 18
(1) Řidič nesmí zastavit a stát
(1.1) v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti,
(1.2) před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním,
(1.3) na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a ve vzdálenosti kratší než 5 m před nimi,
(1.4) na křižovatce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před hranicí křižovatky a 5 m za ní; tento zákaz neplatí v obci na křižovatce tvaru "T" na protější straně vyúsťující pozemní komunikace,
(1.5) v připojovacím nebo odbočovacím pruhu,
(1.6) na železničním přejezdu, v podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti kratší než 15 m před nimi a za nimi,
(1.7) v místě, kde by vozidlo zakrývalo svislou dopravní značku nebo vodorovnou dopravní značku "Směrové šipky" nebo "Nápis na vozovce",
(1.8) ve vyhrazeném jízdním pruhu a jízdním pruhu pro cyklisty,
(1.9) v jízdních pruzích vyznačených na vozovce mimo pravého jízdního pruhu,
(1.10) ve vzdálenosti kratší než 5 m od začátku a konce vodorovné dopravní značky "Podélná čára souvislá" nebo nástupního ostrůvku tam, kde by mezi touto dopravní značkou nebo nástupním ostrůvkem a vozidlem nezůstal volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m,
(1.11) v tunelu; to neplatí v případě nouzového stání na místě označeném dopravní značkou "Nouzové stání"; v případě nouzového stání musí řidič vypnout motor,
(1.12) před vjezdem na pozemní komunikaci z polní nebo lesní cesty nebo z místa ležícího mimo pozemní komunikaci,
(1.13) na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno,
(1.14) na tramvajovém pásu,
(1.15) na silniční vegetaci, pokud to není povoleno místní úpravou provozu na pozemní komunikaci,
(1.16 na jiných místech, kde by tím byla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zejména jízda ostatních vozidel.
(2) Na dopravním okruhu označeném dopravní značkou "Okruh" nebo "Změna směru okruhu" je zakázáno stání.
(3) O odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.
(4) Zákaz zastavení a stání podle odstavce 1 neplatí pro řidiče vozidel bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského zpravodajství při plnění služebních povinností, řidiče vozidla obecní policie při výkonu její působnosti a řidiče vozidel jednotek požární ochrany, zdravotnické záchranné služby a Horské služby při řešení mimořádných událostí8a). Řidič tohoto vozidla je při zastavení a stání povinen učinit opatření nezbytná k tomu, aby neohrozil bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo aby takové ohrožení co nejvíce zmírnil.
§ 19 Znamení o změně směru jízdy
(1) Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat kromě případů uvedených v jednotlivých ustanoveních také vždy při změně směru jízdy, vybočování z něho, nebo jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
(2) Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat včas před započetím jízdního úkonu s ohledem na okolnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména na řidiče jedoucí za ním a na povahu jízdního úkonu.
(3) Znamení o změně směru jízdy se dává směrovými světly. Není-li jimi vozidlo vybaveno nebo při jejich poruše, dává se znamení upažením. Paží ohnutou v lokti nahoru se dává znamení o změně směru jízdy na opačnou stranu. Vyžadují-li to okolnosti, zejména není-li znamení dávané směrovými světly nebo paží dostatečně viditelné například pro šířku nákladu nebo za snížené viditelnosti, musí se dávat znamení jiným zřetelným způsobem, například způsobilou a náležitě poučenou osobou. Jinak smí řidič provést zamýšlený jízdní úkon jen tehdy a takovým způsobem, aby nebyli ohroženi ani omezeni ostatní účastníci provozu na pozemních komunikacích.
(4) Znamení o změně směru jízdy dávané směrovými světly ponechá řidič jen do doby ukončení změny směru jízdy, vybočení z něho, nebo pokud vozidlo nezaujme místo v jízdním pruhu, do kterého přejíždí. Znamení o změně směru jízdy paží se dává jen před započetím jízdního úkonu.
(5) Při vjíždění na kruhový objezd a jízdě po kruhovém objezdu, nepřejíždí-li z jednoho jízdního pruhu do druhého, řidič nedává znamení o změně směru jízdy; při vyjíždění z kruhového objezdu řidič je povinen dát znamení o změně směru jízdy.
§ 20 Výstražná znamení
(1) Je-li to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí, dává řidič zvukové výstražné znamení. Mimo obec může řidič dávat zvukové výstražné znamení i tehdy, je-li to nutné k upozornění řidiče předjížděného vozidla.´
(2) Místo zvukového výstražného znamení smí řidič dávat světelné výstražné znamení krátkým přerušovaným rozsvícením dálkového světla nebo přepínáním potkávacích a dálkových světel; k upozornění řidiče předjížděného vozidla je smí dávat i v obci.
(3) Je-li nutné upozornit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích na hrozící nebezpečí, zejména v případech, kdy je nutné náhle snížit rychlost jízdy nebo zastavit vozidlo, dává řidič světelné výstražné znamení zapnutím výstražného světelného zařízení.
(4) Výstražné znamení se užívá jen po dobu nezbytně nutnou.
§ 21 Osvětlení vozidel
(1) Motorové vozidlo musí mít za jízdy rozsvícena obrysová světla a potkávací světla nebo světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno podle zvláštního právního předpisu. Tramvaj musí mít rozsvícena potkávací světla nebo světla pro denní svícení.
(2) Vozidlo musí mít za jízdy při snížené viditelnosti rozsvícena obrysová a potkávací nebo dálková světla, pokud je jimi vybaveno podle zvláštního právního předpisu.
(3) Řidič nesmí užít dálková světla, je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena nebo mohl-li by být oslněn řidič protijedoucího vozidla, řidič vozidla jedoucího před ním nebo jiný účastník provozu na pozemních komunikacích, strojvedoucí vlaku, řidič jiného drážního vozidla nebo řidič plavidla. Při zastavení vozidla před železničním přejezdem nesmí řidič užít ani potkávací světla, pokud by jimi mohl oslnit řidiče vozidla v protisměru.
(4) Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy.
(5) Činná plocha světel nesmí být zakryta nebo nadměrně znečištěna.
§ 22
(1) Motorové vozidlo nebo jízdní souprava, jejichž rozměry nebo rozměry nákladu přesahují míry stanovené zvláštním právním předpisem, musí mít za jízdy rozsvícena obrysová a potkávací světla.
(2) Vozidlo stojící za snížené viditelnosti v obci na místě, kde tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích, nebo na pozemní komunikaci mimo obec musí mít rozsvícena alespoň na straně přivrácené ke středu pozemní komunikace obrysová nebo parkovací světla, popřípadě musí být osvětleno na straně přivrácené ke středu pozemní komunikace alespoň jedním bílým neoslňujícím světlem viditelným zpředu i zezadu. To neplatí na parkovišti.
§ 23
Vlečení motorových vozidel
(1) Při vlečení motorového vozidla se smí jet rychlostí nejvýše 60 km.h-1.
(2) Motorové vozidlo se smí vléci na laně jen tehdy, má-li bez závad řízení a účinné brzdy.
(3) Motorové vozidlo se smí vléci na tyči jen tehdy, má-li bez závad řízení. Nemá-li vlečené vozidlo účinné brzdy, nesmí jeho okamžitá hmotnost být vyšší než okamžitá hmotnost vlečného vozidla.
(4) Při vlečení motorového vozidla musí být délka spojnice taková, aby vzdálenost mezi vozidly nebyla větší než 6 m; užije-li se lana, nesmí být vzdálenost mezi vozidly menší než 2,5 m, a užije-li se tyče, nesmí být menší než 1 m. Spojnice musí být zřetelně označena (tyč příčnými červenými a bílými pruhy o šířce 75 mm, lano červeným praporkem nebo štítkem o rozměru nejméně 300 x 300 mm).
(5) Řidiči vlečného a vlečeného vozidla jsou povinni si předem dohodnout způsob dorozumívání během jízdy.
(6) Vlečení více než jednoho motorového vozidla nebo motorového vozidla s přívěsem je zakázáno. Smí se však vléci motorové vozidlo s návěsem. Za motorovým vozidlem s přívěsem se nesmí vléci jiné motorové vozidlo. Motocykl bez postranního vozíku a moped se nesmí vléci nebo užít jako vlečné vozidlo.
(7) Autobus nebo motorové vozidlo vlečené pomocí zvláštního zařízení se smí vléci jen bez přepravovaných osob.
(8) U vlečného vozidla musí být rozsvícena obrysová a potkávací světla. Vlečené vozidlo musí být zezadu viditelně označeno výstražným trojúhelníkem, například za sklem, na zadním čele korby.
(9) Za snížené viditelnosti musí být u vlečeného vozidla rozsvícena obrysová nebo potkávací světla. Při jejich poruše musí být vozidlo osvětleno na straně ke středu vozovky vpředu neoslňujícím bílým světlem a vzadu alespoň jedním červeným světlem; tato světla musí být dobře viditelná a nesmějí být umístěna dále než 400 mm od bočního obrysu vozidla.
|
|
|
Novela zákona: [ 07/2023 ] Zákon o Bezpečnostní Službě Vlády České republiky |
Příspěvek od: sojcik - 15.04.2023, 14:28 - Fórum: Návrhy na NR
- Žádné odpovědi
|
 |
Zákon č. 07/2023
Zákon o Bezpečnostní Službě Vlády České republiky
v platnosti od xx.xx.xxxx
Citace:HLAVA I.
Základní ustanovení
Článek 1
(1) Zřizuje se Bezpečnostní Služba vlády České republiky (dále jen "BSVČR"), která je jednotným ozbrojeným bezpečnostním sborem.
(2) BSVČR slouží vládě České republiky.
(3) Příslušník BSVČR (dále jen “ochranka”), je ve služebním poměru k České republice.
Článek 2
(1) BSVČR je podřízená Ministrovi Vnitra.
(2) Velitel BSVČR je jmenován Ministrem Vnitra.
(3) Zástupce Velitele BSVČR je jmenován Velitelem BSVČR.
(4) Velitel BSVČR a jeho zástupce jsou velící jednotky pro ostatní členy BSVČR.
Článek 3
(1) Hlavní úkoly BSVČR jsou:
a) bránit členy vlády při jejich přítomnosti na veřejnosti
b) střežit objekty, které jsou pro stát důležité
c) zakročit v ohrožení významných osob podílejících se na správném chodu státu
(2) BSVČR může sloužit dále:
a) k letecké dopravě ústavních činitelů
b) k výcviku svých zaměstnanců
(3) BSVČR při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými silami, bezpečnostními sbory, dalšími státními instituty, právnickými a fyzickými osobami.
HLAVA II.
Pravomoce BSVČR
Článek 4
(1) Příslušník BSVČR je opravněn k využití speciálně výstražné sirény a speciálně výstražných světel na vládních vozidlech, pokud jsou používána při plnění úkolu BSVČR.
(2) Příslušník BSVČR je opravněn nosit zbraň viditelně a použít ji pokud to situace bude vyžadovat.
(3) Vyžaduje-li to splnění konkrétního úkolu je příslušník BSVČR oprávněn vyzvat každého, aby:
a) po nezbytnou dobu nevstupoval na místo (dále jen "určené místo")
b) se po nezbytnou dobu nezdržoval na určeném místě
c) po nezbytnou dobu setrval na určeném místě, hrozí-li závažné ohrožení života nebo zdraví.
(4) Příslušník BSVČR je oprávněn vykonat osobní prohlídku pokud to situace bude vyžadovat a je oprávněn zabavit na dobu nezbytně nutnou nebezpečné předměty, zbraně a jiné nástroje, které by mohli narušit bezpečnost členů vlády nebo průběh úkolu BSVČR.
(5) Příslušník BSVČR může vykonat prohlídku na pohlaví dle následujících bodů, všechny ostatní varianty jsou zakázané:
a) Muž je oprávněn prohledat muže
b) Žena je oprávněna prohledat ženu
c) Žena je oprávněna prohledat muže pouze s jeho souhlasem
Článek 5
(1) Příslušník BSVČR je oprávněn pro plnění úkolů držet, použít a manipulovat se střelnou zbraní.
(2) Příslušník BSVČR musí být pro zacházení se střelnou zbraní řádně vyškolen velitelem BSVČR.
Hlava III
Povinnosti BSVČR
Článek 6
(1) Příslušník BSVČR je povinen při výkonu služby, nebo výkonu úkolu mít na sobě neprůstřelnou vestu.
(2) Příslušník BSVČR je povinen jednat tak, aby jeho rozhodnutím nevznikla zbytečná škoda na majetku, nebo zdraví.
(3) Příslušník BSVČR je povinen vykonat rozkaz, který mu sdělí vyšší hodnost, pokud nejsou tyto rozkazy v rozporu se zákony České republiky.
(4) Příslušník BSVČR je povinen nahlásit vydání rozkazu, který je v rozporu se zákony České Republiky ministrovi vnitra.
(5) Zaměstnanci BSVČR se musí řídit interními směrnicemi.
Článek 7
(1) Příslušník BSVČR je povinen neprodleně reagovat na povolání do služby.
Článek 8
(1) Příslušník BSVČR je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů, nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů, nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru.
(2) Porušení mlčenlivost může být bráno jako vlastizrada.
Článek 9
(1) Příslušník BSVČR je povinen mít platný psychotest a nebýt trestně stíhán.
HLAVA IV
Závěrečná ustanovení
Článek 10
(1) Tento zákon nabývá platnosti xx.xx.xxxx
|
|
|
Novela zákona: [ 5/2023 ] - Zákon o soudech a El. Soudech |
Příspěvek od: sojcik - 15.04.2023, 13:36 - Fórum: Návrhy na NR
- Žádné odpovědi
|
 |
Zákon č. 5/2023
Zákon o Soudech a Elektrickém soudu
Zákon je pouhý návrh pro Národní rad
Citace: Hlava první
Soudy
Článek 1
Soudy
(1) Soudnictví v České republice vykonávají nezávislé soudy.
a) projednávají a rozhodují spory a jiné věci patřící do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení,
b) projednávají a rozhodují trestní věci patřící do jejich pravomoci podle zákonů o trestním řízení,
c) rozhodují v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlamentu, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
Článek 2
Před soudem jsme si všichni rovní.
(1) Každý se může domáhat ochrany svých práv před soudem zákonem stanoveným způsobem.
(2) Každý má právo, aby jeho věc byla soudem projednána a rozhodnuta bez zbytečných průtahů.
(3) Podezřelá osoba má možnost odmítnout soudní řízení a být potrestána dle sazebníku policie České Republiky u jasně prokazatelných trestných činů.
Článek 3
Nejvyšší soud
(1) Sídlem Nejvyššího soudu je Los Santos
Hlava Druhá
Funkční období a Slib
Článek 4
Funkční období
(1) Soudci jsou jmenováni do funkce bez časového omezení.
Článek 5
Slib
(1) Soudci po jmenování do funkce a přísedící po zvolení do funkce skládají tento slib:
"Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republice, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním, budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.".
(2) Složení slibu se neopakuje, byl-li přísedící zvolen znovu.
3) Slib skládají
a) soudci do rukou prezidenta republiky,
(4) Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na soudce hledí, jako by nebyl jmenován a na přísedícího jako by nebyl zvolen.
Článek 6
Jmenování soudce
(1)Soudce jmenuje do funkce prezident České republiky.
Hlava třetí
Odškodnění a oprávnění v této věci jednat
Článek 7
Odškodnění
(1) Ministerstvo spravedlnosti jedná jménem České republiky o poskytnutí odškodnění v případech, kdy škoda byla způsobena:
a) nezákonným rozhodnutím vydaným v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním.
b) rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření.
c) nesprávným úředním postupem orgánů státu v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním a v případech zákonem stanovených některých úkonů notářů a soudních exekutoru.
Článek 8
Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
(1) Fyzická či právnická osoba, která tvrdí, že jí vznikl nárok na náhradu škody a je způsobilá vlastními právními úkony uplatňovat nárok na náhradu škody,
a to bez ohledu na státní příslušnost či sídlo.
(2) Nezletilec, či osoba, která je zbavena či omezena ve způsobilosti k právním úkonům, uplatňuje nárok prostřednictvím zákonného anebo ustanoveného zástupce.
Článek 9
Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
(1) Podejte žádost o náhradu škody v písemné formě, případně e-mail se zaručeným digitálním podpisem.
(2) Žádost můžete také odeslat z Vaší datové schránky.
Hlava čtvrtá
Případné dotazy
Článek 10
(1) Případný dotaz můžete zaslat na e-mailovou adresu Ministerstva spravedlnosti.
(2) Státního zástupce a nebo na "elektronickém" soudě který je na webových stránkách Vlády České republiky.
Hlava pátá
Článek 11
Soudcovská pravomoc Soudce má právo vynést rozsudek bez přítomnosti soudu, pokud jsou splněny následující podmínky
(1) Jsou předloženy dostatečné důkazy, které jednoznačně potvrzují, že se jedná o trestný čin nebo jakoukoli podobnou činnost.
(2) Osoba, která je obviněna z trestného činu nebo jakékoli podobné činnosti, má možnost předložit důkazy vlastní obrany v rámci stanovené lhůty.
(3) Rozsudek soudce je spravedlivý a odpovídá závažnosti trestného činu nebo jakékoli podobné činnosti.
(4) Předložení důkazů: Důkazy mohou být předloženy soudci prostřednictvím portálu el. soudu, osobním předáním, zasláním poštou s ověřeným podpisem a dalšími způsoby tak aby nedošlo k narušení pravosti důkazu. Soudce může vyžádat další informace, pokud považuje za nutné pro spravedlivé rozhodnutí.
(5) Platnost rozsudku Rozsudek soudce je konečný a neodvolatelný, pokud se nedokáže, že byl vynesen na základě chybných nebo zmanipulovaných důkazů. Rozsudek soudce je v platnosti okamžitě po jeho vynesení.
HLAVA šestá
Elektronický Soud
Článek 12
Účel a oblast působnosti
(1) Tento zákon stanovuje pravidla pro provozování a údržbu elektronického soudu.
(2) Tento zákon se vztahuje na všechny elektronické soudy, které jsou umístěny na území státu San Andreas.
(3) Elektronický soud je brán jako plnohodnotný soud a bude na něj nahlíženo jako na běžné soudní jednání.
Článek 13
Požadavky na provoz a údržbu
(1) Provozovatel elektronického soudu je povinen zajistit bezpečný a spolehlivý provoz zařízení a pravidelnou údržbu v souladu s předpisy.
(2) Elektronický soud musí být provozován v souladu s technickými normami a standardy pro elektrická zařízení.
(3) Provozovatel elektronického soudu musí zajistit pravidelnou kontrolu stavu zařízení.
Článek 15
Bezpečnost
(1) Provozovatel elektronického soudu musí zajistit, aby byly veškeré práce na zařízení prováděny pouze odborně způsobilými osobami.
(2) Musí být dodržovány bezpečnostní předpisy a opatření, zejména co se týče ochrany před úrazem elektrickým proudem.
Článek 16
Kontrola a dozor
(1) Elektronické soudy jsou pod dozorem ministerstva spravedlnosti.
(2) Provozovatel elektronického soudu je povinen poskytnout všem oprávněným osobám přístup k zařízení pro účely inspekce a kontroly.
(3) Ministerstvo spravedlnosti má pravomoc provádět inspekce a kontroly zařízení elektronického soudu, aby zajistil jejich správny chod.
HLAVA sedmá
Závěrečná ustanovení
Článek 17
(1) Tento zákon nabývá platnosti XX.XX.XXXX
|
|
|
[ 07/2023 ] Zákon o Bezpečnostní Službě Vlády České republiky |
Příspěvek od: Tempestus - 17.03.2023, 00:44 - Fórum: Návrhy na NR
- Žádné odpovědi
|
 |
Zákon č. 07/2023
Zákon o Bezpečnostní Službě Vlády České republiky
v platnosti od xx.xx.xxxx
Citace:HLAVA I.
Základní ustanovení
Článek 1
(1) Zřizuje se Bezpečnostní Služba vlády České republiky (dále jen "BSVČR"), která je jednotným ozbrojeným bezpečnostním sborem.
(2) BSVČR slouží vládě České republiky.
(3) Příslušník BSVČR (dále jen “ochranka”), je ve služebním poměru k České republice.
Článek 2
(1) BSVČR je podřízená Ministrovi Vnitra.
(2) Velitel BSVČR je jmenován Ministrem Vnitra.
(3) Zástupce Velitele BSVČR je jmenován Velitelem BSVČR.
(4) Velitel BSVČR a jeho zástupce jsou velící jednotky pro ostatní členy BSVČR.
Článek 3
(1) Hlavní úkoly BSVČR jsou:
a) bránit členy vlády při jejich přítomnosti na veřejnosti
b) střežit objekty, které jsou pro stát důležité
c) zakročit v ohrožení významných osob podílejících se na správném chodu státu
(2) BSVČR může sloužit dále:
a) k letecké dopravě ústavních činitelů
b) k výcviku svých zaměstnanců
(3) BSVČR při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými silami, bezpečnostními sbory, dalšími státními instituty, právnickými a fyzickými osobami.
HLAVA II.
Pravomoce BSVČR
Článek 4
(1) Příslušník BSVČR je opravněn k využití speciálně výstražné sirény a speciálně výstražných světel na vládních vozidlech, pokud jsou používána při plnění úkolu BSVČR.
(2) Příslušník BSVČR je opravněn nosit zbraň viditelně a použít ji pokud to situace bude vyžadovat.
(3) Vyžaduje-li to splnění konkrétního úkolu je příslušník BSVČR oprávněn vyzvat každého, aby:
a) po nezbytnou dobu nevstupoval na místo (dále jen "určené místo")
b) se po nezbytnou dobu nezdržoval na určeném místě
c) po nezbytnou dobu setrval na určeném místě, hrozí-li závažné ohrožení života nebo zdraví.
Článek 5
(1) Příslušník BSVČR je oprávněn pro plnění úkolů držet, použít a manipulovat se střelnou zbraní.
(2) Příslušník BSVČR musí být pro zacházení se střelnou zbraní řádně vyškolen velitelem BSVČR.
Hlava III
Povinnosti BSVČR
Článek 6
(1) Příslušník BSVČR je povinen při výkonu služby, nebo výkonu úkolu mít na sobě neprůstřelnou vestu.
(2) Příslušník BSVČR je povinen jednat tak, aby jeho rozhodnutím nevznikla zbytečná škoda na majetku, nebo zdraví.
(3) Příslušník BSVČR je povinen vykonat rozkaz, který mu sdělí vyšší hodnost, pokud nejsou tyto rozkazy v rozporu se zákony České republiky.
(4) Příslušník BSVČR je povinen nahlásit vydání rozkazu, který je v rozporu se zákony České Republiky ministrovi vnitra.
(5) Zaměstnanci BSVČR se musí řídit interními směrnicemi.
Článek 7
(1) Příslušník BSVČR je povinen neprodleně reagovat na povolání do služby.
Článek 8
(1) Příslušník BSVČR je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů, nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů, nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru.
(2) Porušení mlčenlivost může být bráno jako vlastizrada.
Článek 9
(1) Příslušník BSVČR je povinen mít platný psychotest a nebýt trestně stíhán.
HLAVA IV
Závěrečná ustanovení
Článek 10
(1) Tento zákon nabývá platnosti xx.xx.xxxx
|
|
|
[06/2023] Zákon o Velitelství Speciálních Operací České Republiky |
Příspěvek od: sojcik - 16.03.2023, 23:07 - Fórum: Návrhy na NR
- Žádné odpovědi
|
 |
Zákon č. 06/2023
Zákon o Velitelství Speciálních Operací České Republiky
v platnosti od xx.xx.xxxx
Citace:HLAVA I.
Základní ustanovení
Článek 1
(1) Zřizuje se Velitelství Speciálních Operací České Republiky (dále jen „VSOČR“), které je jednotným ozbrojeným bezpečnostním sborem.
(2) VSOČR slouží státu.
(3) Příslušník VSOČR (dále jen “voják”), je ve služebním poměru k České republice.
Článek 2
(1) VSOČR jsou podřízené Prezidentovi České republiky.
(2) Prezident je vrchním velitelem VSOČR.
(3) VSOČR je tvořeno různými útvary, které jsou stanoveny interní směrnicí.
(4) Řídící velitel je do funkce jmenován prezidentem republiky.
(5) Řídící velitel jmenuje do funkce:
a) Velící důstojník
b) Výkonný důstojník
Článek 3
(1) Hlavní úkoly VSOČR jsou:
a) připravovat se k obraně České republiky a bránit jí proti vnějšímu a vnitřnímu napadení
b) střežit objekty, které jsou pro stát důležité
c) zakročit v případě ohrožení republiky nebo významných osob podílejících se na správném chodu státu
(2) VSOČR může sloužit dále:
a) k plnění úkolů Policie České republiky, pokud síly a prostředky Policie České republiky nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti
b) k odstranění jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky
c) k letecké dopravě ústavních činitelů
d) k zabezpečení dopravy pro vlastní potřeby
e) k výcviku státních složek a jedinců
(3) VSOČR při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými silami, bezpečnostními sbory, dalšími státními instituty, právnickými a fyzickými osobami.
Článek 4
(1) VSOČR se dělí na tři Skupiny Speciálních Operací (dále jen "SOG"):
a) SOG Foxtrot - Zásahový tým spolupracující se Zásahovou Jednotkou Kraje San Andreas.
b) SOG X-Ray - Speciální tým vyčleněn pro práci s nebezpečným materiálem chemického, biologického, radioaktivního a jaderného typu a dále cvičen pro boj v zamořeném prostředí.
c) SOG Zulu - Speciální tým vyčleněn pro pyrotechnické a ženijní operace.
HLAVA II.
Pravomoce VSOČR
Článek 5
(1) Příslušník VSOČR je oprávněn vykonat osobní prohlídku pokud:
a) proti osobě směřuje zákrok
b) proti osobě směřuje jiný úkon a hrozí nebezpečí, že bude klást odpor
(2) Voják je oprávněn při prohlídce, zabavit všechny nelegálně držené předměty, včetně všech typů zbraní a následně je předat do rukou Policie České Republiky jako důkazní materiál.
Článek 6
(1) Příslušník VSOČR může od osoby požadovat potřebné vysvětlení a informace od osoby, která může přispět k objasnění skutečností.
(2) Příslušník VSOČR je oprávněn zastavit vozidlo a provést kontrolu, pokud:
a) se osoba pohybuje v okolí vojenských prostorů, státních pozemků, vládních institucí, či do nich neoprávněně vnikla
b) se osoba měla dopustit trestného činu
c) se osoba dopustila porušení zákonů České republiky
(3) Vyžaduje-li to splnění konkrétního úkolu je příslušník VSOČR oprávněn vyzvat každého, aby:
a) po nezbytnou dobu nevstupoval na místo určené příslušníkem policie (dále jen „určené místo“)
b) se po nezbytnou dobu nezdržoval na určeném místě
c) po nezbytnou dobu setrval na určeném místě, hrozí-li závažné ohrožení života nebo zdraví
(4) Člen VSOČR je oprávněn zadržet osobu na dobu maximálně 3 hodin, kdy poté musí osobu propustit, nebo předat do rukou Policie České republiky.
Článek 7
(1) Příslušník VSOČR je oprávněn použít při zákroku donucovací prostředek a zbraň, k jejichž používání byl vycvičen.
(2) Donucovacími prostředky jsou:
a) hmaty, chvaty, údery a kopy
b) slzotvorný, elektrický nebo jiný dočasně zneschopňující prostředek
c) obušek a jiný úderný prostředek
d) zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla
e) úder střelnou zbraní
f) hrozba namířenou střelnou zbraní
g) varovný výstřel
h) střelba ze zbraně
i) pouta
j) prostředek k zamezení prostorové orientace
(3) Příslušník VSOČR je oprávněn usmrtit osobu, která je Prezidentem označená za nebezpečnou osobu, která by mohla jakkoli ohrozit, nebo omezit vnitřní fungování státu, nebo ohrožuje bezpečnost a zdraví jiného občana.
(3.1) Usmrtit osobu může pouze vyčleněná skupina příslušníků VSOČR.
Článek 8
(1) Příslušník VSOČR je oprávněn pro plnění úkolů držet, použít a manipulovat se střelnou zbraní.
(2) Příslušník VSOČR musí být pro zacházení se střelnou zbraní řádně vyškolen Výcvikovým důstojníkem VSOČR.
Článek 9
(1) Příslušník SOG X-Ray a SOG Foxtrot VSOČR při plnění svých povinností stanovených interní směrnicí VSOČR nabývá pravomocí dle [3/2021] Zákon o policii Hlava třetí v plném znění.
Článek 10
(1) Příslušník SOG Zulu VSOČR přebírá veškeré vedení nad všemi IZS složkami a všemi přítomnými osobami v místě bombové hrozby.
(2) Příslušník SOG Zulu VSOČR nemá povinnost vyzívat třikrát a není povinen vyzívat jménem zákona.
(3) Neuposlechnutí výzev příslušníka SOG Zulu VSOČR může být potrestáno následovně:
a) pokárání
b) rozvázání služebního poměru
c) trest dle platného sazebníku za neuposlechnutí výzvy
HLAVA III.
Povinnosti VSOČR
Článek 11
(1) Příslušník VSOČR je povinen při výkonu služby, nebo výkonu úkolu mít na sobě předepsaný vojenský stejnokroj včetně psích známek.
(2) Příslušník VSOČR je povinen jednat tak, aby jeho rozhodnutím nevznikla zbytečná škoda na majetku, nebo zdraví.
(3) Příslušník VSOČR je povinen vykonat rozkaz, který mu sdělí vyšší hodnost, pokud nejsou tyto rozkazy v rozporu se zákony České republiky.
(4) Příslušník VSOČR je povinen nahlásit vydání rozkazu, který je v rozporu se zákony České Republiky řídícímu veliteli.
Článek 12
(1) Příslušník VSOČR je povinen neprodleně reagovat na povolání do služby.
(3) Na Vojenské základně se mohou zdržovat pouze členové VSOČR a povolení pro vstup do prostoru základny uděluje pouze vyšší důstojník VSOČR.
Článek 13
(1) Příslušník VSOČR je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů, nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů, nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru.
(1.1) Porušení mlčenlivost může být bráno jako vlastizrada.
HLAVA IV
Závěrečná ustanovení
Článek 14
(1) Tento zákon nabývá platnosti xx.xx.xxxx
|
|
|
Novela zákona: [3/2021] Zákon o Policii |
Příspěvek od: sojcik - 13.03.2023, 20:52 - Fórum: Návrhy na NR
- Žádné odpovědi
|
 |
Zákon č. 3/2021
Zákon o Policii
v platnosti od 29.5.2022
Citace:HLAVA PRVNÍ
Úvodní ustanovení
Článek 1
(1) Zřizuje se Policie České republiky (dále jen „policie“ a „PČR“), která je jednotným ozbrojeným bezpečnostním sborem.
(2) Policie slouží veřejnosti.
(3) Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly jí stanovené zákonem a podle trestní řádu.
Článek 2
(1) Policie je podřízena Ministrovi Vnitra (dále jen „ministr“).
(2) Ředitelství policie (dále jen „vedení“) tvoří jeden Velitel sboru (dále jen „velitel“), na hodnosti plukovník, a to společně se čtyřmi zástupci velitele sboru (dále jen „zástupci“).
(3) Vedení řídí činnost sboru.
(4) Velitele sboru jmenuje a odvolává Ministr Vnitra.
(4.1) Velitel je ze své funkce a za činnost policie odpovědný ministrovi.
(5) Zástupce jmenuje a odvolává velitel sboru.
(6) Členem vedení sboru se může stát pouze policista, který již má ve sboru odpracováno minimálně 14 dní. Další podrobnosti stanoví vnitřní směrnice.
Článek 3
(1) Sbor je tvořen týmy a útvary, kterým velí policisté s hodností poručík a vyšší.
(2) Velitele týmu / útvaru jmenuje a odvolává velitel sboru, kterému je z funkce odpovědný.
(3) Předmět práce a úkol jednotlivého týmu / útvaru určí interní směrnice sboru.
Článek 4
(1) Policie při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými silami, bezpečnostními sbory a dalšími státními instituty.
(2) Policie při plnění svých úkolů spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami.
HLAVA DRUHÁ
Povinnosti příslušníků policie
Článek 5
(1) Příslušník policie je při plnění svých úkolů povinen dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti občanů i své vlastní. Nevhodné chování a vulgarismy jsou nepřístupné.
Článek 6
(1) Příslušník policie je povinen, i mimo službu, je-li bezprostředně ohrožen život, svoboda občana, majetek a zákony, přiměřeně zasáhnout, nebo přijmout jiné opatření, aby ohrožení, nebo porušení zabránil.
(2) Příslušník policie je povinen,
a) dbát, aby žádné osobě v důsledku jeho postupu nevznikla bezdůvodná újma,
b) dbát, aby jeho rozhodnutím neprovést úkon nevznikla osobě, jejíž bezpečnost je ohrožena, bezdůvodná újma.
(3) Příslušník policie je povinen, i mimo službu, poslechnout výzvy a rozkazy Velitelství Speciálních Operací České Republiky, specificky skupiny Speciálních Operací Zulu, X-Ray a Foxtrot, pokud tak neučiní může být potrestán dle zákona [06/2023] Zákon o velení speciálních operací České Republiky Článku 10 bodu (3).
Článek 7
(1) Při provádění úkonu je příslušník povinen prokázat se služebním odznakem, služebním stejnokrojem, nebo na vyžádání osob prokázat se číslem svého odznaku.
(2) Pokud povaha, nebo okolnosti úkonu neumožňují prokázat příslušnost způsobem podle odstavce 1, prokáže příslušník policie příslušnost ústním prohlášením „policie“.
(3) Způsobem podle odstavce 1, se příslušník policie prokáže ihned, jakmile to okolnosti úkonu dovolí.
Článek 8
(1) Příslušník policie je povinen před provedením úkonu poučit osobu dotčenou úkonem o právních důvodech provedení úkonu.
(2) Pokud povaha, nebo okolnosti úkonu neumožňují poučit osobu, tak jí příslušník policie poučí ihned, jakmile to okolnosti dovolí.
HLAVA TŘETÍ
Pravomoce příslušníků policie
Článek 9
(1) Příslušník policie je oprávněn zajistit osobu která,
a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život, život anebo zdraví jiných osob, nebo majetek,
b) má být předvedena podle trestního řádu,
c) při předvedení podle tohoto zákona kladla odpor, nebo se pokusila o útěk, nebo
d) v budově policie a jeho okolí úmyslně znečišťuje anebo poškozuje majetek nebo slovně uráží příslušníka policie anebo jinou osobu.
(2) Příslušník inspekce po pominutí důvodu zajištění osobu bez zbytečného odkladu propustí.
Článek 10
(1) Osoba omezená na svobodě nesmí být podrobena mučení nebo krutému, nelidskému anebo ponižujícímu zacházení.
(2) Příslušník policie je oprávněn zajistit osobu, která se dopustila, nebo existuje podezření na spáchání trestného činu.
(3) Zajištění může trvat nejdéle 48 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.
(3.1) Zajištěná osoba musí být umístěna do "Cely předběžného zadržení", kde bude držena po dobu 48 hodin, nebo do doby než se prošetří spáchání trestného činu.
Článek 11
(1) Příslušník policie je oprávněn vykonat osobní prohlídku pokud,
a) proti osobě směřuje zákrok nebo,
b) proti ní směřuje jiný úkon a hrozí nebezpečí, že bude klást odpor.
(2) Policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání zbraně, hrozí-li nebezpečí, že jí bude užito k násilí.
(3) Policista je oprávněn při prohlídce, zabavit všechny nelegálně držené předměty, včetně všech typů zbraní.
(3.1) Ilegálními předměty se rozumí předměty, pro které nemá osoba povolení k jejímu držení, nebo užívání - Psychotropní látky, zbraně, výstražná zařízení, etc..
(4) Prohlídku ženského pohlaví, může provést pouze žena.
(5) Veškeré ilegálně držené předměty musí být umístěny v prostorách tomu určených.
(6) Vedení sboru se tímto zákonem ukládá povinnost si vést evidenci zabavených předmětů.
Článek 12
(1) Příslušník policie může při plnění svých úkolů požadovat potřebné vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro
a) odhalení trestného činu a jeho pachatele,
b) vypátrání hledané osoby anebo věci,
a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu, popřípadě bez zbytečného odkladu, je-li to nezbytné, dostavila na určené místo k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení.
(2) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předvedena.
Článek 13
(1) Prokázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu.
(2) Příslušník policie je oprávněn při plnění svých úkolů vyzvat k prokázání totožnosti osobu
a) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku,
b) bezdůvodně se zdržující v bezprostřední blízkosti objektu policie nebo v místě, z něhož lze tento objekt účinně ohrozit,
c) od níž je požadováno podání vysvětlení,
d) odpovídající popisu hledané osoby,
e) vstupující do místa, kam je příslušníkem policie zakázán vstup, nebo z tohoto místa vycházející,
f) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu.
(3) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné součinnosti a příslušník policie nemůže její totožnost zjistit provedením úkonu na místě, je oprávněn tuto osobu předvést k provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnosti.
(4) Předvedení osoby nesmí překročit dobu nezbytnou pro zjištění její totožnosti. Nezjistí-li příslušník policie totožnost osoby do 3 hodin od předvedení, je povinen ji propustit.
Článek 14
(1) Příslušník policie je oprávněn zastavit dopravní prostředek a provést jeho prohlídku,
a) pronásleduje-li pachatele úmyslného trestného činu,
b) pátrá-li po pachateli úmyslného trestného činu nebo po věcech z takového trestného činu pocházejících anebo s takovým trestným činem souvisejících,
c) pátrá-li po hledané osobě,
d) pátrá-li po zbraních, střelivu, výbušninách, omamných a psychotropních látkách a jedech, nebo
e) pátrá-li po věcech pocházejících z trestné činnosti anebo souvisejících s trestnou činností,
f) má-li důvodné podezření, že se v dopravním prostředku taková osoba nebo věc nachází.
(2) Příslušník policie je oprávněn zastavit dopravní prostředek a provést jeho prohlídku, má-li důvodné podezření, že používáním dopravního prostředku, na dopravním prostředku nebo v souvislosti s dopravním prostředkem byl spáchán trestný čin.
Článek 15
(1) Vyžaduje-li to splnění konkrétního úkolu policie, je příslušník policie oprávněn vyzvat každého, aby
a) po nezbytnou dobu nevstupoval na místo určené příslušníkem policie (dále jen „určené místo“),
b) se po nezbytnou dobu nezdržoval na určeném místě, nebo
c) po nezbytnou dobu setrval na určeném místě, hrozí-li závažné ohrožení života nebo zdraví.
Článek 16
(1) Příslušník policie je při plnění konkrétního úkolu policie oprávněn vstupovat v živnostenské provozovně do prostor, u kterých lze mít důvodně za to, že se v nich zdržují fyzické osoby, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby. Ustanovení trestního řádu upravující vstup do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek tím nejsou dotčena.
(2) Pro vstup do obydlí musí policie požádat o domovní prohlídku, kterou může vydat pouze Vláda České republiky.
Článek 17
Policie může, je-li to nezbytné pro plnění jejích úkolů, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy osob a věcí nacházejících se na místech veřejně přístupných, a zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu úkonu.
Článek 18
Uposlechnutí výzvy
(1) Každý je povinen bez zbytečného odkladu a bezplatně uposlechnout výzvy anebo pokynu nebo vyhovět žádosti příslušníka policie.
Článek 19
(1) Příslušník policie je oprávněn použít při zákroku donucovací prostředek a zbraň, k jejichž používání byl vycvičen.
Článek 20
(1) Donucovacími prostředky jsou
a) hmaty, chvaty, údery a kopy,
b) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek,
c) obušek a jiný úderný prostředek,
d) zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla,
e) úder střelnou zbraní,
f) hrozba namířenou střelnou zbraní,
g) varovný výstřel,
h) pouta,
i) prostředek k zamezení prostorové orientace,
j) vodní stříkačka.
Článek 21
Použití zbraně
(1) Příslušník policie je oprávněn použít zbraň
a) v nutné obraně nebo v krajní nouzi,
b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,
c) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet,
d) nelze-li jinak překonat aktivní odpor směřující ke zmaření jeho závažného zákroku,
e) aby odvrátil násilný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt anebo prostor,
f) nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život nebo zdraví osob a na opětovnou výzvu nezastaví,
g) jestliže osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozba namířenou střelnou zbraní nebo varovný výstřel, neuposlechne příkazu příslušníka policie směřujícího k zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby, nebo
h) ke zneškodnění zvířete ohrožujícího život nebo zdraví osoby,
i) na ujíždějící vozidlo, které zahájilo palbu na vozidlo policie.
(2) Při použití zbraně je příslušník policie povinen dbát nutné opatrnosti, zejména neohrozit život jiných osob a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.
HLAVA ČTVRTÁ
Článek 22
(1) Příslušník policie je oprávněn zabavit vozidlo v případě:
a) pokud vozidlo podléhá vyšetřování trestního činu
b) při řízení pod vlivem alkoholu
c) pokud vozidlo nemá platnou státní technickou kontrolu (dále jen "STK") a je zapsané v seznamu vozidel bez STK déle než 3 dny (stanovená lhůta pro dodělání STK) vedeného policií
d) pokud jsou na vozidle instalovány nepovolené nebo nebezpečné úpravy
(2) Zabavená vozidla, která si majitelé nevyzvednout do lhůty stanovené zákonem tj. 30 dnů propadají ve prospěch státu, který s nimi může naložit dle svého uvážení.
Článek 23
(1) Příslušník policie je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů policie, nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů, nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru.
Článek 24
(1) Policie je povinna si vést dokumentaci o každé její práci, či úkonu.
(2) Dokumentaci dělíme na Úřední záznamy a vyšetřovací spisy.
(3) Obsah obou dokumentů určí interní směrnice.
(4) Úřední záznam a interní směrnice musí být uložen nejméně po dobu 3 měsíců.
(5) Doba uchovávání podle odstavce 4. platí i pro jiné záznamy pořízené podle tohoto zákona.
HLAVA PÁTÁ
Závěrečná ustanovení
Článek 25
(1) Tento zákon nabývá platnosti xx.xx.xxxx
|
|
|
Novela zákona: [4/2023] Hasičský Záchranný Sbor ČR |
Příspěvek od: DeLight - 02.03.2023, 23:25 - Fórum: Návrhy na NR
- Žádné odpovědi
|
 |
Zákon č. 4/2023
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY
Zákon je pouhý návrh pro Národní radu
Citace:HLAVA PRVNÍ
Úvodní ustanovení
Článek 1
(1) Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen „hasičský záchranný sbor“) je jednotný bezpečnostní sbor, jehož základním úkolem je chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi.
(2) Hasičský záchranný sbor se podílí na zajišťování bezpečnosti České republiky) plněním a organizováním úkolů požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému, krizového řízení a dalších úkolů, v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy).
(3) Hasičský záchranný sbor plní mimořádně i úkoly, jejichž splnění je nezbytné v zájmu ochrany života nebo zdraví obyvatel, životního prostředí, zvířat nebo majetku, pokud
a) toto plnění nenáleží jinému orgánu veřejné správy nebo plnění takového úkolu orgánem veřejné správy není za daných podmínek možné a tento orgán o takové plnění požádá,
b) je k plnění takového úkolu způsobilý,
c) takovým plněním není ohrožena jeho činnost a
d) hrozí nebezpečí z prodlení.
(4) Pro účely plnění konkrétního mimořádného úkolu může vláda na návrh ministra vnitra vyčlenit prostředky ze státního rozpočtu.
(5) Úkoly hasičského záchranného sboru plní příslušník hasičského záchranného sboru ve služebním poměru podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „příslušník“)
HLAVA DRUHÁ
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO
Článek 2
(1) Hasičský záchranný sbor tvoří
a) ředitelství,
b) hasičský záchranný sbor hlavního města Los Santos,
c) záchranný útvar.
Článek 3
ŘEDITELSTVÍ
(1) V čele ředitelství stojí generální ředitel hasičského záchranného sboru
(2) Ředitelství může zřídit a provozovat pro plnění úkolů hasičského záchranného sboru vzdělávací, technická nebo jiná účelová zařízení; tato zařízení jsou organizační částí hasičského záchranného sboru.
(3) Ředitelství řídí hasičský záchranný sbor hlavního města Los Santos a záchranné útvary.
(4) Ředitelství je nadřízeným správním orgánem ve věcech, ve kterých rozhoduje hasičský záchranný sbor hlavního města Los Santos nebo záchranný útvar.
(5) Generálního ředitele hasičského záchranného sboru jmenuje a odvolává ministr vnitra.
(6) Generálního ředitele zastupuje náměstek.
(7) Ředitelství zřizuje operační a informační středisko zvláštním právním předpisem.
Článek 4
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR HLAVNÍHO MĚSTA LOS SANTOS
(1) Hasičský záchranný sbor hlavního města Los Santos je organizační složkou státu a účetní jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
(2) Územní obvod hasičského záchranného sboru hlavního města Los Santos je území celého státu.
(3) V čele hasičského záchranného sboru hlavního města Los Santos stojí Velitel centrální stanice, kterého jmenuje a odvolává generální ředitel.
(4) Hasičský záchranný sbor hlavního města Los Santos
a) je správním úřadem s působností v územním obvodu příslušného vyššího územního samosprávného celku pro výkon státní správy ve věcech
1. požární ochrany,
2. ochrany obyvatelstva,
3. civilního nouzového plánování,
4. integrovaného záchranného systému a
5. krizového řízení, s výjimkou oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti.
b) plní úkoly vyplývající z jiných právních předpisů.
Článek 5
ZÁCHRANNÝ ÚTVAR
(1) Záchranný útvar je organizační složkou hasičského záchranného sboru financovaná z jeho rozpočtu.
(2) V čele záchranného útvaru stojí velitel útvaru kterého jmenuje a odvolává generální ředitel.
(3) Záchranný útvar se skládá:
a) z příslušníků hasičského záchránného sboru.
b) z podnikajících osob poskytující osobní či věcnou pomoc na základě zvláštního právního předpisu vydaným ředitelstvím hasičského záchranného sboru.
c) Dobrovolný člen, kterému bylo povoleno působení v záchranném útvaru generálním ředitelem.
(4) Záchranný útvar
a) plní úkoly jednotky požární ochrany při řešení mimořádné události nebo krizové situace
b) plní úkoly při obnově území postiženého mimořádnou událostí nebo krizovou situací, rozhodne-li tak generální ředitelství
c) plní úlohu vzdělávacího zařízení
d) provádí odbornou přípravu podle zákona o požární ochraně a výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění pro potřeby složek integrovaného záchranného systému a ke zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, kteří plní úkoly v rámci integrovaného záchranného systému.
(5) Dobrovolným členem záchranného útvaru se může stát:
a) Příslušník policie české republiky s povolením vedením policejního sboru.
b) Příslušník zdravotnické záchranné služby s povolením jejím ředitelství.
c) Zaměstnanec městské policie.
(6) Práva a povinnosti dobrovolného člena určí ředitelství hasičského záchranného sboru zvláštním právním předpisem
HLAVA TŘETÍ
ZÁKLADNÍ POVINNOSTI A PRAVOMOCE PŘÍSLUŠNÍKŮ
Článek 6
Zdvořilost
Příslušník a zaměstnanec jsou při plnění úkolu hasičského záchranného sboru povinni dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a chovat se tak, aby nepoškozovali dobrou pověst hasičského záchranného sboru.
Článek 7
Přiměřenost postupu
Příslušník a zaměstnanec jsou povinni při plnění úkolu hasičského záchranného sboru dbát, aby jiné osobě nevznikla bezdůvodná újma a aby případný dopad do jejích práv a svobod nepřekročil míru nutnou k dosažení účelu sledovaného plněným úkolem.
Článek 8
Přiměřenost postupu
Příslušník a zaměstnanec jsou povinni při plnění úkolu hasičského záchranného sboru dbát, aby jiné osobě nevznikla bezdůvodná újma a aby případný dopad do jejích práv a svobod nepřekročil míru nutnou k dosažení účelu sledovaného plněným úkolem.
Článek 9
Iniciativa
(1) Příslušník je v době mimo službu povinen provést opatření vedoucí k bezprostřední záchraně života nebo zdraví člověka anebo majetku.
(2) Povinnost podle odstavce 1 příslušník nemá, jestliže
a) jsou jeho schopnosti sníženy v důsledku jeho zdravotního stavu nebo vlivem léku anebo jiné látky tak, že řádné provedení nebo dokončení opatření by bylo ohroženo,
b) není k provedení opatření odborně vyškolen ani vycvičen nebo vybaven odpovídajícím technickým anebo ochranným prostředkem, přičemž povaha opatření takové odborné vyškolení, vycvičení nebo vybavení technickým anebo ochranným prostředkem vyžaduje, nebo
c) je zřejmé, že nemůže opatření úspěšně dokončit.
Článek 10
Výkon služby
(1) Příslušník je v době výkonu služby:
a) Povinen:
1. Být připraven v jakékoliv situaci při vyhlášení poplachu vyjet do doby stanovené vyhláškou o činnosti a organizaci jednotek požární ochrany č.247/2001 Sb.
2. Držet pohotovost na stanici nebo mimo ní.
3. Při vyhlášení poplachu se za co nejkratší čas a co nejbezpečněji dostavit na jemu příslušnou stanici hasičského záchranného sboru. Není oprávněn k agresivní jízdě nebo k překročení nejvyšší povolené rychlosti.
b) Oprávněn:
1. Využívat vozidla hasičského záchranného sboru k přepravě osob na místo události, na místo určené k výkonu služby nebo k provádění hospodářských prací.
2. Omezit ostatní řidiče nebo jejich vozidla úplně zastavit je-li to nutné.
HLAVA ČTVRTÁ
SLUŽEBNÍ STEJNOKROJ A PROKAZOVÁNÍ PŘÍSLUŠNOSTI
Článek 11
Služební stejnokroj, občanský oděv a zásahový oděv
(1) Příslušník vykonává službu v závislosti na povaze plněného úkolu ve služebním stejnokroji nebo v občanském oděvu. Vyžaduje-li to povaha úkolu, vykonává příslušník službu v zásahovém oděvu a s použitím příslušných ochranných prostředků.
(2) Služební stejnokroj s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru může nosit jen příslušník.
Článek 12
Prokazování příslušnosti
(1) Příslušník prokazuje příslušnost k hasičskému záchrannému sboru služebním stejnokrojem s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru nebo služebním průkazem. V případě zásahu pod jednotným velením prokazuje příslušnost k hasičskému záchrannému sboru pouze velitel zásahu nebo velitel jednotky.
(2) Pokud okolnosti úkolu nedovolují prokázat příslušnost způsobem podle odstavce 1, prokáže se příslušník ústním prohlášením „hasičský záchranný sbor“. Způsobem podle odstavce 1 se prokáže neprodleně, jakmile to okolnosti úkolu dovolí.
Článek 13
Zmocňovací ustanovení
Ředitelství stanoví zvláštním právním předpisem
a) druhy a vzory služebních stejnokrojů hasičského záchranného sboru včetně způsobu označení příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru a odlišujícího označení a
b) vzor služebního průkazu, vzor průkazu zaměstnance a způsob prokázání příslušnosti služebním průkazem.
HLAVA PÁTÁ
SPOLUPRÁCE A DALŠÍ VZTAHY
Článek 14
Spolupráce
(1) Hasičský záchranný sbor při plnění svých úkolů spolupracuje se správními úřady a jinými státními orgány, orgány územní samosprávy a s osobami.
(2) Bližší podmínky a způsob spolupráce mohou být upraveny v dohodě uzavřené mezi hasičským záchranným sborem, hasičským záchranným sborem hlavního města Los Santos nebo záchranným útvarem a úřadem, orgánem nebo osobou uvedenými v odstavci 1.
Článek 15
Vyhodnocování ohrožení a koordinace
Hasičský záchranný sbor pro zabezpečení ochrany obyvatelstva při řešení mimořádné události nebo krizové situace vyhodnocuje ohrožení vyplývající z výskytu nebo šíření chemické látky, směsi nebo přípravku a koordinuje správní úřady při vyhodnocování údajů o výskytu a šíření těchto látek. Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky proti vnějšímu napadení nebo za válečného stavu provádí tuto činnost v součinnosti s AZAČR.
Článek 16
Žádost o pomoc
Příslušník je v rozsahu potřebném pro splnění úkolu oprávněn požadovat od úřadu, orgánu nebo osoby uvedených v článku 14 odst. 1 informace, součinnost nebo jinou obdobnou pomoc. Úřad, orgán nebo osoba jsou povinni požadovanou informaci, součinnost nebo jinou obdobnou pomoc poskytnout; nemusí tak učinit, brání-li v tom zákonná nebo státem uznaná povinnost mlčenlivosti nebo plnění jiné zákonné povinnosti. Fyzická osoba tak nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím pomoci vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou.
HLAVA ŠESTÁ
OPATŘENÍ VE VZTAHU K VĚCI, MÍSTU NEBO OSOBĚ
Článek 17
(1) Hasičský záchranný sbor může pro potřeby plnění úkolu, výuky, výcviku, zkoušek nebo expertizní činnosti nebo pro výkon jiné činnosti v rámci plněného úkolu nabývat, držet, skladovat a používat nebezpečné látky a věci; nebezpečnými látkami a věcmi se pro tyto účely rozumí výbušniny, pyrotechnické výrobky, chemické látky, radioaktivní látky, biologické agens a toxiny, neregistrované léčivé přípravky nebo jiné obdobně nebezpečné látky a věci.
(2) Příslušník je oprávněn při plnění úkolu používat výbušniny a pyrotechnické výrobky,
a) byl-li k tomu u hasičského záchranného sboru odborně připraven a jde-li o trhací práce malého rozsahu, nebo
b) pokud má odpovídající odbornou způsobilost podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
(3) Hasičský záchranný sbor
a) přijme opatření k zamezení neoprávněného nebo nahodilého přístupu k nebezpečným látkám a věcem nebo k jejich neoprávněnému použití, zničení nebo ztrátě a
b) zpracuje a vede evidenci nebezpečných látek a věcí.
Článek 18
Odstranění a zničení věci
(1) Příslušník je oprávněn zajistit, popřípadě odstranit věc, je-li důvodné podezření, že představuje bezprostřední závažné ohrožení života nebo zdraví člověka, životního prostředí, zvířat nebo majetku, a toto ohrožení nelze odstranit jinak.
(2) Hasičský záchranný sbor předá zajištěnou věc bez zbytečného odkladu orgánu veřejné správy, do jehož působnosti tato věc náleží, pokud tuto věc nelze na místě předat jejímu vlastníkovi, správci nebo oprávněnému uživateli.
(3) Nelze-li ohrožení odstranit postupem podle odstavce 1, je příslušník oprávněn věc zničit.
Článek 19
Přeprava a další nakládání s nebezpečnou látkou
Při přepravě a dalším nakládání s nebezpečnou látkou použitou anebo vzniklou při zásahu nebo s věcí zajištěnou nebo určenou ke zničení podle článku 18 dbá hasičský záchranný sbor zvýšené opatrnosti a přiměřeně přihlédne k úpravě podmínek pro nakládání s touto látkou nebo věcí podle jiného právního předpisu.
Článek 20
Omezení ve vztahu k místu nebo v souvislosti se zásahem
Příslušník je oprávněn vyzvat každého, aby
a) po nezbytnou dobu nevstupoval na příslušníkem určené místo nebo se po nezbytnou dobu na takovém místě nezdržoval, je-li to nutné pro zabezpečení plnění úkolu,
b) po nezbytnou dobu setrval na příslušníkem určeném místě nebo strpěl nezbytná opatření pro ochranu života nebo zdraví odpovídající druhu nebezpečí, hrozí-li mu závažné ohrožení života nebo zdraví, nebo
c) se podrobil jiným nezbytným omezením vyplývajícím ze zásahu, je-li to nutné pro zabezpečení plnění úkolu.
Článek 21
Povinnost uposlechnout výzvy nebo pokynu
Každý je povinen bez zbytečného odkladu uposlechnout výzvy nebo pokynu příslušníka uplatněných v souvislosti s plněním úkolu.
Článek 22
Vstup do obydlí, jiného objektu a na pozemek
(1) Příslušník je oprávněn vstoupit do obydlí, má-li důvodné podezření, že je ohrožen život nebo je vážně ohroženo zdraví člověka nebo hrozí škoda na majetku, která by mohla přesáhnout částku 1.000.000 Kč.
(2) Příslušník je oprávněn vstoupit do objektu, který neslouží jako obydlí, nebo na pozemek na dobu nezbytnou k řádnému provedení úkolu, nelze-li účelu sledovaného vstupem dosáhnout jinak.
(3) Příslušník je oprávněn za účelem vstupu na místo uvedené v odstavci 1 nebo 2 toto místo otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup.
(4) Nebrání-li tomu okolnosti, zajistí příslušník při vstupu do obydlí přítomnost nezúčastněné osoby. Příslušník vyrozumí o vstupu do obydlí bez zbytečného odkladu Policii České republiky.
Článek 23
Opatření vůči energovodům a jiným zařízením
Příslušník je oprávněn vypnout nebo odstavit v nezbytném rozsahu přívod elektřiny, plynu, tepla, vody nebo jiné zařízení za účelem provedení zásahu, pokud nelze nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak a způsobený následek nebude zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který by hrozil.
HLAVA SEDMÁ
PRÁCE S INFORMACEMI
Článek 24
Pořizování záznamů
Hasičský záchranný sbor může pořizovat zvukový, obrazový nebo jiný záznam
a) osob a věcí, které se nacházejí na místech veřejně přístupných, pro účely plnění konkrétního úkolu,
b) zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů, které se přenášejí prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací na operačním a informačním středisku, nebo
c) jiného konkrétního úkolu.
Článek 25
Získávání informací z evidencí
(1) Hasičský záchranný sbor může v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informace z evidence provozované na základě jiného právního předpisu. Správce evidence nebo zpracovatel poskytne informaci bezplatně a bez zbytečného odkladu.
(2) Hasičský záchranný sbor může v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z informačního systému evidence obyvatel, katastru nemovitostí, základního registru obyvatel, základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností, informačního systému územní identifikace, informačních systémů infekčních nemocí vedených podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a to způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(3) Hasičský záchranný sbor může v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z informačních systémů uvedených v odstavci 2 na technických nosičích dat. Správce evidence nebo zpracovatel poskytne údaje bezplatně a bez zbytečného odkladu, pokud je to technicky možné.
(4) Hasičský záchranný sbor žádá o poskytnutí informací způsobem, který umožní uchovávat identifikační údaje o organizační části hasičského záchranného sboru a identifikační údaje příslušníka, který o poskytnutí informací žádal, a údaje o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informace žádáno. Hasičský záchranný sbor identifikační údaje uchovává po dobu nejméně 5 let.
(5) Hasičský záchranný sbor může v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního úkolu žádat údaje o veřejné infrastruktuře, zejména o vodovodech včetně vnějších požárních hydrantů, plynovodech, kanalizacích, kabelových sítích, produktovodech a vnějších elektrických rozvodech včetně vypínacích jednotek nízkého napětí, vysokého napětí a velmi vysokého napětí.
Článek 26
Předávání záznamu tísňové komunikace
Záznam tísňové komunikace může hasičský záchranný sbor předat složce integrovaného záchranného systému, je-li potřebný k plnění konkrétního úkolu. Tento záznam lze předat i orgánu veřejné moci na jeho písemnou žádost v rozsahu nezbytném pro výkon působnosti tohoto orgánu.
Článek 27
Prokázání totožnosti
(1) Prokázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození, adresy místa trvalého pobytu, adresy místa hlášeného pobytu na území České republiky nebo adresy bydliště v zahraničí, jde-li o cizince, a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.
(2) Příslušník je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu, která
a) neuposlechla jeho výzvy nebo se nepodrobila omezením vyplývajícím ze zásahu,
b) je podezřelá, že porušila předpisy na úseku požární ochrany, integrovaného záchranného systému, krizového řízení nebo ochrany obyvatelstva,
c) se zdržuje v blízkosti místa, kde došlo k zásahu,
d) je evakuována nebo v jejíž prospěch jsou organizována opatření ochrany obyvatelstva, zejména nouzové přežití, nebo
e) byla dekontaminována.
(3) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti, příslušník je oprávněn požádat příslušníka Policie České republiky o provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnosti podle zákona o Policii České republiky.
Článek 28
Žádost o informace související s mimořádnou událostí nebo krizovou situací
Hasičský záchranný sbor může v návaznosti na řešení mimořádné události nebo krizové situace žádat informace související s příčinami, průběhem a následky mimořádné události nebo krizové situace.
Článek 29
Osobní údaje
(1) Hasičský záchranný sbor může při řešení mimořádné události nebo krizové situace zpracovávat citlivé údaje bez souhlasu osoby, jsou-li potřebné pro plnění konkrétního úkolu hasičského záchranného sboru. Zpracovávat bez souhlasu osoby lze i citlivé údaje, které jsou součástí záznamu podle článku 24 odstavce b.
(2) Osobní údaje lze předat nebo zpřístupnit orgánu veřejné moci v rozsahu nezbytném pro výkon působnosti tohoto orgánu.
(3) Hasičský záchranný sbor může přiměřeným způsobem zveřejňovat osobní údaje evakuovaných osob a osob umístěných v zařízeních pro nouzové přežití obyvatelstva v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa hlášeného pobytu na území České republiky, jde-li o cizince.
(4) Hasičský záchranný sbor může zveřejnit záznam pořízený podle článku 30, je-li to ve veřejném zájmu. Hasičský záchranný sbor tento záznam nezveřejní, pokud by tím byla vážně ohrožena lidská důstojnost nebo jiný důležitý zájem.
(5) Hasičský záchranný sbor vede seznam osob, které používají zvláštní způsob tísňové komunikace nebo při jejichž záchraně je nutno uplatnit zvláštní pravidla a postupy (dále jen „seznam osob“).
(6) O zařazení do seznamu osob může požádat osoba se zdravotním postižením nebo její zákonný zástupce. Součástí žádosti je souhlas se zpracováváním osobních údajů osoby se zdravotním postižením v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa hlášeného pobytu na území České republiky, jde-li o cizince, popřípadě též adresa místa, kde se dlouhodobě zdržuje, a druh zdravotního postižení. Součástí žádosti je i telefonní číslo žadatele. Platnost souhlasu skončí vyřazením osoby ze seznamu osob.
(7) Hasičský záchranný sbor zařadí osobu se zdravotním postižením do seznamu osob na základě žádosti podle odstavce 2. Hasičský záchranný sbor osobu se zdravotním postižením ze seznamu osob na její žádost nebo žádost jejího zákonného zástupce bez zbytečného odkladu vyřadí.
(8) Žádost o zařazení a žádost o vyřazení ze seznamu osob lze podat písemně nebo osobně ředitelství hasičského záchranného sboru příslušnému podle místa trvalého pobytu osoby se zdravotním postižením.
(9) Hasičský záchranný sbor a další základní složky integrovaného záchranného systému mohou využít údaje obsažené v seznamu osob při příjmu tísňové komunikace, při provádění záchranných a likvidačních prací nebo při plnění úkolů ochrany obyvatelstva.
(10) Hasičský záchranný sbor osobní údaje nezlikviduje, jsou-li dále využívány při plnění úkolu nebo se jedná o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu.
HLAVA OSMÁ
SYMBOLY HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU A JEJICH OCHRANA A OCHRANA NÁZVU HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU
Článek 30
Symboly hasičského záchranného sboru a jejich ochrana
(1) Hasičský záchranný sbor užívá symboly hasičského záchranného sboru, kterými se rozumí velký znak a malý znak. Použití symbolu hasičského záchranného sboru osobou je možné, pokud tím neohrozí dobrou pověst hasičského záchranného sboru.
(2) Ředitelství stanoví zvláštním právním předpisem vzory velkého a malého znaku.
Článek 31
Ochrana názvu hasičského záchranného sboru
Slova „hasičský záchranný sbor“ a tato slova v jiném gramatickém tvaru nebo zkratka „HZS ČR“ nesmí být obsažena v obchodní firmě, v názvu právnické osoby, v názvu orgánu nebo organizačního článku právnické osoby, v označení podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku nebo v názvu jiného subjektu; obdobně to platí i pro použití těchto slov nebo zkratky jiným způsobem nebo pro jiné seskupení těchto slov, pokud by to ohrozilo dobrou pověst hasičského záchranného sboru.
HLAVA DEVÁTÁ
NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM A ÚHRADA NÁKLADŮ ZÁSAHU
Článek 32
Nakládání s majetkem mezi organizačními složkami státu
(1) O naložení s movitou věcí ve vlastnictví České republiky mezi organizačními složkami státu, které jsou organizačními částmi hasičského záchranného sboru, nebo prodejem mezi hasičským záchranným sborem a právnickými osobami, a to za předpokladu že bude nadále využíván ke stejné, nebo mezi ministerstvem a těmito organizačními složkami státu, a to přenecháním k užívání nebo změnou příslušnosti hospodařit, může rozhodnout generální ředitel opatřením).
(2) Podle odstavce 1 lze rozhodnout
a) jestliže majetek ve vlastnictví České republiky, s nímž je organizační složka státu příslušná hospodařit, není dostatečný k plnění jejího úkolu v souvislosti s přípravou na mimořádnou událost nebo krizovou situaci nebo jejich řešením.
Článek 33
Nakládání s majetkem za mimořádné události nebo krizové situace
(1) Organizační složka státu, která je organizační částí hasičského záchranného sboru, může v souvislosti s řešením mimořádné události nebo krizové situace bezúplatně převést v rozsahu nezbytném pro toto řešení movitou věc z vlastnictví České republiky do vlastnictví územního samosprávného celku nebo jiné osoby.
(2) Organizační složka státu, která je organizační částí hasičského záchranného sboru, může umožnit bezúplatné užívání movité věci ve vlastnictví České republiky územním samosprávným celkem nebo jinou osobou v souvislosti s řešením mimořádné události nebo krizové situace anebo odstraňováním jejich následků, a to v nezbytném rozsahu.
(3) Při nakládání s majetkem podle odstavce 1 nebo 2 se ustanovení zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích) upravující rozhodování o nepotřebnosti, přednostní nakládání s majetkem České republiky ve prospěch organizačních složek státu a státních organizací a podmínky týkající se bezúplatných převodů vlastnictví na jiné osoby a bezúplatného užívání majetku České republiky jinými osobami nepoužijí.
Článek 34
Úhrada nákladů zásahu
(1) Hasičskému záchrannému sboru hlavního , záchrannému útvaru a zřizovateli jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, která je zařazena do seznamu jednotek v nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, a která zasahovala na výzvu operačního a informačního střediska hasičského záchranného sboru hlavního města Los Santos, se uhradí náklady vzniklé při jeho zásahu z důvodu
a) úmyslného protiprávního jednání osoby, s výjimkou jednání osoby, která není plně svéprávná, nebo osoby, která s ohledem na duševní poruchu není způsobilá ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, nebo
b) vzniku újmy způsobené provozem vozidla.
(2) Náklady podle odstavce 1 jsou hrazeny za každou započatou hodinu zásahu paušální částkou.
(3) Pro účely úhrady nákladů podle odstavce 1 písm. a) příslušný orgán, který ve věci rozhodl, poskytne bez zbytečného odkladu příslušnému hasičskému záchrannému sboru hlavního města Los Santos nebo záchrannému útvaru pravomocné rozhodnutí, nezbytné k uplatnění práva na náhradu nákladů podle odstavce 1 písm. a); to neplatí, pokud jeho poskytnutí může ohrozit účel trestního řízení. Povinnost poskytnout údaje nezbytné k uplatnění práva na náhradu nákladů podle odstavce 1 platí obdobně i pro Českou kancelář pojistitelů, jde-li o případ podle odstavce 1 písm. b). Tyto údaje se poskytují bezplatně.
(4) Hasičský záchranný sbor hlavního města Los Santos nebo záchranný útvar po obdržení rozhodnutí podle odstavce 3 uloží osobě, která se dopustila jednání podle odstavce 1 písm. a), aby uhradila náklady podle odstavce 1 písm. a) vzniklé jejím úmyslným protiprávním jednáním. Náklady podle odstavce 1 písm. a) vybírá hasičský záchranný sbor hlavního města Los Santos nebo záchranný útvar. Uhrazené náklady slouží k zajištění činnosti hasičského záchranného sboru hlavního města Los Santos , záchranného útvaru nebo zřizovatele jednotky sboru dobrovolných hasičů obce. Vymožené náklady převede obecný správce daně hasičskému záchrannému sboru hlavního města Los Santos nebo záchrannému útvaru. Hasičský záchranný sbor hlavního města Los Santos nebo záchranný útvar jsou oprávněny o výši uhrazených nebo vymožených a převedených nákladů podle odstavce 1 překročit příslušné závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu.
(5) V případě podle odstavce 1 písm. b) uplatňuje hasičský záchranný sbor náhradu nákladů přímo proti
a) příslušné pojišťovně, která uzavřela pojistnou smlouvu podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se vozidla, jehož provozem byla způsobena újma,
b) České kanceláři pojistitelů, pokud byla provozem vozidla způsobena újma, kterou je tato kancelář povinna nahradit z garančního fondu, nebo
c) Ministerstvu financí, pokud byla újma způsobena provozem tuzemského vozidla, které nemá podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu.
(6) Pokud vznikl spor o tom, kdo má uhradit náklady zásahu podle odstavce 1 písm. b), uhradí je Česká kancelář pojistitelů. Vyplyne-li z dalšího šetření, že plnění mělo být zcela nebo částečně poskytnuto pojišťovnou, popřípadě Ministerstvem financí, jsou pojišťovna, popřípadě Ministerstvo financí, povinny České kanceláři pojistitelů poskytnutou úhradu nákladů nahradit. Úhrada nákladů podle odstavce 1 písm. b) se zasílá na účet příslušného hasičského záchranného sboru hlavního města Los Santos , záchranného útvaru nebo zřizovatele jednotky sboru dobrovolných hasičů obce; bližší údaje k těmto účtům se sdělují České kanceláři pojistitelů, Ministerstvu financí a příslušným pojišťovnám.
(7) Hasičský záchranný sbor hlavního města Los Santos uplatňuje úhradu nákladů podle odstavce 1 i za zřizovatele jednotky sboru dobrovolných hasičů obce. Nárok na náhradu nákladů za zásah podle odstavce 1 písm. b) se uplatňuje tiskopisem.
(8) Vláda stanoví nařízením paušální výši úhrady nákladů za každou započatou hodinu zásahu podle odstavce 1.
(9) Má se za to, že náklady zásahu podle odstavce 1 písm. b) byly vynaloženy v rozsahu uplatněném hasičským záchranným sborem hlavního města Los Santos nebo záchranným útvarem. Ředitelství stanoví prováděcím právním předpisem vzor tiskopisu pro uplatnění nároku na náhradu nákladů za zásah podle odstavce 1 písm. b), kterým se určí
a) událost, která vyvolala náklady zásahu podle odstavce 1 písm. b),
b) každá zasahující jednotka požární ochrany včetně jí provedených činností a délky zásahu,
c) rozsah informací o účasti Policie České republiky a o přímých účastnících události, při níž došlo k vzniku újmy způsobené provozem vozidla, pokud těmito informacemi disponuje, a
d) celkové náklady za provedení zásahu a bankovní spojení pro účel úhrady nákladů.
HLAVA DESÁTÁ
PŘESTUPKY
Článek 35
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) úmyslně neoprávněně nosí služební stejnokroj příslušníka s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné,
b) v rozporu s článkem 21 neuposlechne bez zbytečného odkladu výzvy nebo pokynu příslušníka uplatněné v souvislosti s plněním úkolu,
c) použije symbol hasičského záchranného sboru v rozporu s článkem 31 odst. 1, nebo
d) poruší povinnost mlčenlivosti podle článku 38 odst. 1.
(2) Bývalý příslušník se dopustí přestupku tím, že na místě veřejnosti přístupném neoprávněně nosí služební stejnokroj s odlišujícím označením nebo jej nosí způsobem, který poškozuje dobrou pověst hasičského záchranného sboru.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 1.000.000 Kč a příkazem na místě pokutu do 500.000 Kč.
Článek 36
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s článkem 21 neuposlechne bez zbytečného odkladu výzvy nebo pokynu příslušníka uplatněné v souvislosti s plněním úkolu,
b) použije symbol hasičského záchranného sboru v rozporu s článkem 30 odst. 1, nebo
c) použije slova „hasičský záchranný sbor“, tato slova v jiném gramatickém tvaru, jiné seskupení těchto slov nebo zkratku „HZS ČR“ v rozporu s článkem 31.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 2.000.000 Kč.
Článek 37
Společné ustanovení k přestupkům
Přestupky podle tohoto zákona projednává ředitelství hasičského záchranného sboru.
HLAVA JEDENÁCTÁ
SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Článek 38
Mlčenlivost
(1) Každý, kdo byl hasičským záchranným sborem požádán o pomoc, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dověděl.
(2) O zproštění mlčenlivosti podle odstavce 1 a jeho rozsahu rozhoduje generální ředitel nebo jím pověřená osoba.
Článek 39
Výjimka z povinnosti mlčenlivosti
Porušením povinnosti mlčenlivosti uložené příslušníkovi jiným právním předpisem není poskytnutí údajů policejnímu orgánu, státnímu zástupci, soudu, jinému bezpečnostnímu sboru včetně bezpečnostního sboru jiného členského státu Evropské unie nebo správnímu orgánu, jde-li o údaje potřebné k plnění jejich působnosti na základě zákona nebo mezinárodní smlouvy.
Článek 40
Ocenění
(1) Medaili, čestnou medaili nebo dar lze udělit za
a) poskytnutí pomoci při likvidaci požáru, řešení jiné mimořádné události nebo krizové situace nebo odstraňování jejich následků,
b) dlouhodobou činnost při předcházení požárům, živelním pohromám, mimořádným událostem nebo krizovým situacím, nebo
c) podporu a spolupráci při plnění úkolů hasičského záchranného sboru.
(2) Darem může být movitá věc nebo peněžní částka.
(3) Medaili nebo čestnou medaili uděluje ministr vnitra nebo generální ředitel.
(4) Dar uděluje ministr vnitra, generální ředitel, velitel centrální stanice hasičského záchranného sboru hlavního města Los Santos nebo velitel záchranného útvaru.
HLAVA DVANÁCTÁ
Závěrečná ustanovení
Článek 41
(1) Tento zákon nabývá platnosti 9.2.2023
|
|
|
[ 5/2023 ] - Zákon o soudech a El. Soudech |
Příspěvek od: DaNnO - 23.02.2023, 02:19 - Fórum: Návrhy na NR
- Žádné odpovědi
|
 |
Zákon č. 5/2023
Zákon o Soudech a Elektrickém soudu
Zákon je pouhý návrh pro Národní rad
Citace: Hlava první
Soudy
Článek 1
Soudy
(1) Soudnictví v České republice vykonávají nezávislé soudy.
a) projednávají a rozhodují spory a jiné věci patřící do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení,
b) projednávají a rozhodují trestní věci patřící do jejich pravomoci podle zákonů o trestním řízení,
c) rozhodují v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlamentu, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
Článek 2
Před soudem jsme si všichni rovní.
(1) Každý se může domáhat ochrany svých práv před soudem zákonem stanoveným způsobem.
(2) Každý má právo, aby jeho věc byla soudem projednána a rozhodnuta bez zbytečných průtahů.
Článek 3
Nejvyšší soud
(1) Sídlem Nejvyššího soudu je Los Santos
Hlava Druhá
Funkční období a Slib
Článek 4
Funkční období
(1) Soudci jsou jmenováni do funkce bez časového omezení.
Článek 5
Slib
(1) Soudci po jmenování do funkce a přísedící po zvolení do funkce skládají tento slib:
"Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republice, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním, budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.".
(2) Složení slibu se neopakuje, byl-li přísedící zvolen znovu.
3) Slib skládají
a) soudci do rukou prezidenta republiky,
(4) Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na soudce hledí, jako by nebyl jmenován a na přísedícího jako by nebyl zvolen.
Článek 6
Jmenování soudce
(1)Soudce jmenuje do funkce prezident České republiky.
Hlava třetí
Odškodnění a oprávnění v této věci jednat
Článek 7
Odškodnění
(1) Ministerstvo spravedlnosti jedná jménem České republiky o poskytnutí odškodnění v případech, kdy škoda byla způsobena:
a) nezákonným rozhodnutím vydaným v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním.
b) rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření.
c) nesprávným úředním postupem orgánů státu v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním a v případech zákonem stanovených některých úkonů notářů a soudních exekutoru.
Článek 8
Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
(1) Fyzická či právnická osoba, která tvrdí, že jí vznikl nárok na náhradu škody a je způsobilá vlastními právními úkony uplatňovat nárok na náhradu škody,
a to bez ohledu na státní příslušnost či sídlo.
(2) Nezletilec, či osoba, která je zbavena či omezena ve způsobilosti k právním úkonům, uplatňuje nárok prostřednictvím zákonného anebo ustanoveného zástupce.
Článek 9
Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
(1) Podejte žádost o náhradu škody v písemné formě, případně e-mail se zaručeným digitálním podpisem.
(2) Žádost můžete také odeslat z Vaší datové schránky.
Hlava čtvrtá
Případné dotazy
Článek 10
(1) Případný dotaz můžete zaslat na e-mailovou adresu Ministerstva spravedlnosti.
(2) Státního zástupce a nebo na "elektronickém" soudě který je na webových stránkách Vlády České republiky.
Hlava pátá
Článek 11
Soudcovská pravomoc Soudce má právo vynést rozsudek bez přítomnosti soudu, pokud jsou splněny následující podmínky
(1) Jsou předloženy dostatečné důkazy, které jednoznačně potvrzují, že se jedná o trestný čin nebo jakoukoli podobnou činnost.
(2) Osoba, která je obviněna z trestného činu nebo jakékoli podobné činnosti, má možnost předložit důkazy vlastní obrany v rámci stanovené lhůty.
(3) Rozsudek soudce je spravedlivý a odpovídá závažnosti trestného činu nebo jakékoli podobné činnosti.
(4) Předložení důkazů: Důkazy mohou být předloženy soudci prostřednictvím ¨portálu el. soudu, osobním předáním, zasláním poštou s ověřeným podpisem a dalšími způsoby tak aby nedošlo k narušení pravosti důkazu. Soudce může vyžádat další informace, pokud považuje za nutné pro spravedlivé rozhodnutí.
(5) Platnost rozsudku Rozsudek soudce je konečný a neodvolatelný, pokud se nedokáže, že byl vynesen na základě chybných nebo zmanipulovaných důkazů. Rozsudek soudce je v platnosti okamžitě po jeho vynesení.
HLAVA šestá
Elektronický Soud
Článek 12
Účel a oblast působnosti
(1) Tento zákon stanovuje pravidla pro provozování a údržbu elektronického soudu.
(2) Tento zákon se vztahuje na všechny elektronické soudy, které jsou umístěny na území státu San Andreas.
(3) Elektronický soud je brán jako plnohodnotný soud a bude na něj nahlíženo jako na běžné soudní jednání.
Článek 13
Požadavky na provoz a údržbu
(1) Provozovatel elektronického soudu je povinen zajistit bezpečný a spolehlivý provoz zařízení a pravidelnou údržbu v souladu s předpisy.
(2) Elektronický soud musí být provozován v souladu s technickými normami a standardy pro elektrická zařízení.
(3) Provozovatel elektronického soudu musí zajistit pravidelnou kontrolu stavu zařízení.
Článek 15
Bezpečnost
(1) Provozovatel elektronického soudu musí zajistit, aby byly veškeré práce na zařízení prováděny pouze odborně způsobilými osobami.
(2) Musí být dodržovány bezpečnostní předpisy a opatření, zejména co se týče ochrany před úrazem elektrickým proudem.
Článek 16
Kontrola a dozor
(1) Elektronické soudy jsou pod dozorem ministerstva spravedlnosti.
(2) Provozovatel elektronického soudu je povinen poskytnout všem oprávněným osobám přístup k zařízení pro účely inspekce a kontroly.
(3) Ministerstvo spravedlnosti má pravomoc provádět inspekce a kontroly zařízení elektronického soudu, aby zajistil jejich správny chod.
HLAVA sedmá
Závěrečná ustanovení
Článek 17
(1) Tento zákon nabývá platnosti XX.XX.XXXX
|
|
|
Novela zákona: [3/2021] Zákon o Policii |
Příspěvek od: Tempestus - 18.02.2023, 14:51 - Fórum: Návrhy na NR
- Žádné odpovědi
|
 |
Zákon č. 3/2021
Zákon o Policii
Zákon je pouhý návrh pro Národní radu
Citace: Napsal(a):HLAVA PRVNÍ
Úvodní ustanovení
Článek 1
(1) Zřizuje se Policie České republiky (dále jen „policie“ a „PČR“), která je jednotným ozbrojeným bezpečnostním sborem.
(2) Policie slouží veřejnosti.
(3) Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly jí stanovené zákonem a podle trestní řádu.
Článek 2
(1) Policie je podřízena Ministrovi Vnitra (dále jen „minist“).
(2) Ředitelství policie (dále jen „vedení“) tvoří jeden Velitel sboru (dále jen „velitel“), na hodnosti plukovník, a to společně se čtyřmi zástupci velitele sboru (dále jen „zástupci“).
(3) Vedení řídí činnost sboru.
(4) Velitele sboru jmenuje a odvolává Ministr Vnitra.
(4.1) Velitel je ze své funkce a za činnost policie odpovědný ministrovi.
(5) Zástupce jmenuje a odvolává velitel sboru.
(6) Členem vedení sboru se může stát pouze policista, který již má ve sboru odpracováno minimálně 14 dní. Další podrobnosti stanoví vnitřní směrnice.
Článek 3
(1) Sbor je tvořen týmy a útvary, kterým velí policisté s hodností poručík a vyšší.
(2) Velitele týmu / útvaru jmenuje a odvolává velitel sboru, kterému je z funkce odpovědný.
(3) Předmět práce a úkol jednotlivého týmu / útvaru určí interní směrnice sboru.
Článek 4
(1) Policie při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými silami, bezpečnostními sbory a dalšími státními instituty.
(2) Policie při plnění svých úkolů spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami.
HLAVA DRUHÁ
Povinnosti příslušníků policie
Článek 5
(1) Příslušník policie je při plnění svých úkolů povinen dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti občanů i své vlastní. Nevhodné chování a vulgarismy jsou nepřístupné.
Článek 6
(1) Příslušník policie je povinen, i mimo službu, je-li bezprostředně ohrožen život, svoboda občana, majetek a zákony, přiměřeně zasáhnout, nebo přijmout jiné opatření, aby ohrožení, nebo porušení zabránil.
(2) Příslušník policie je povinen,
a) dbát, aby žádné osobě v důsledku jeho postupu nevznikla bezdůvodná újma,
b) dbát, aby jeho rozhodnutím neprovést úkon nevznikla osobě, jejíž bezpečnost je ohrožena, bezdůvodná újma.
Článek 7
(1) Při provádění úkonu je příslušník povinen prokázat se služebním odznakem, služebním stejnokrojem, nebo na vyžádání osob prokázat se číslem svého odznaku.
(2) Pokud povaha, nebo okolnosti úkonu neumožňují prokázat příslušnost způsobem podle odstavce 1, prokáže příslušník policie příslušnost ústním prohlášením „policie“.
(3) Způsobem podle odstavce 1, se příslušník policie prokáže ihned, jakmile to okolnosti úkonu dovolí.
Článek 8
(1) Příslušník policie je povinen před provedením úkonu poučit osobu dotčenou úkonem o právních důvodech provedení úkonu.
(2) Pokud povaha, nebo okolnosti úkonu neumožňují poučit osobu, tak jí příslušník policie poučí ihned, jakmile to okolnosti dovolí.
HLAVA TŘETÍ
Pravomoce příslušníků policie
Článek 9
(1) Příslušník policie je oprávněn zajistit osobu která,
a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život, život anebo zdraví jiných osob, nebo majetek,
b) má být předvedena podle trestního řádu,
c) při předvedení podle tohoto zákona kladla odpor, nebo se pokusila o útěk, nebo
d) v budově policie a jeho okolí úmyslně znečišťuje anebo poškozuje majetek nebo slovně uráží příslušníka policie anebo jinou osobu.
(2) Příslušník inspekce po pominutí důvodu zajištění osobu bez zbytečného odkladu propustí.
Článek 10
(1) Osoba omezená na svobodě nesmí být podrobena mučení nebo krutému, nelidskému anebo ponižujícímu zacházení.
(2) Příslušník policie je oprávněn zajistit osobu, která se dopustila, nebo existuje podezření na spáchání trestného činu.
(3) Zajištění může trvat nejdéle 48 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.
(3.1) Zajištěná osoba musí být umístěna do "Cely předběžného zadržení", kde bude držena po dobu 48 hodin, nebo do doby než se prošetří spáchání trestného činu.
Článek 11
(1) Příslušník policie je oprávněn vykonat osobní prohlídku pokud,
a) proti osobě směřuje zákrok nebo,
b) proti ní směřuje jiný úkon a hrozí nebezpečí, že bude klást odpor.
(2) Policista je oprávněn vyzvat osobu k vydání zbraně, hrozí-li nebezpečí, že jí bude užito k násilí.
(3) Policista je oprávněn při prohlídce, zabavit všechny nelegálně držené předměty, včetně všech typů zbraní.
(3.1) Ilegálními předměty se rozumí předměty, pro které nemá osoba povolení k jejímu držení, nebo užívání - Psychotropní látky, zbraně, výstražná zařízení, etc..
(4) Prohlídku ženského pohlaví, může provést pouze žena.
(5) Veškeré ilegálně držené předměty musí být umístěny v prostorách tomu určených.
(6) Vedení sboru se tímto zákonem ukládá povinnost si vést evidenci zabavených předmětů.
Článek 12
(1) Příslušník policie může při plnění svých úkolů požadovat potřebné vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro
a) odhalení trestného činu a jeho pachatele,
b) vypátrání hledané osoby anebo věci,
a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu, popřípadě bez zbytečného odkladu, je-li to nezbytné, dostavila na určené místo k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení.
(2) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předvedena.
Článek 13
(1) Prokázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu.
(2) Příslušník policie je oprávněn při plnění svých úkolů vyzvat k prokázání totožnosti osobu
a) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku,
b) bezdůvodně se zdržující v bezprostřední blízkosti objektu policie nebo v místě, z něhož lze tento objekt účinně ohrozit,
c) od níž je požadováno podání vysvětlení,
d) odpovídající popisu hledané osoby,
e) vstupující do místa, kam je příslušníkem policie zakázán vstup, nebo z tohoto místa vycházející,
f) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu.
(3) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné součinnosti a příslušník policie nemůže její totožnost zjistit provedením úkonu na místě, je oprávněn tuto osobu předvést k provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnosti.
(4) Předvedení osoby nesmí překročit dobu nezbytnou pro zjištění její totožnosti. Nezjistí-li příslušník policie totožnost osoby do 3 hodin od předvedení, je povinen ji propustit.
Článek 14
(1) Příslušník policie je oprávněn zastavit dopravní prostředek a provést jeho prohlídku,
a) pronásleduje-li pachatele úmyslného trestného činu,
b) pátrá-li po pachateli úmyslného trestného činu nebo po věcech z takového trestného činu pocházejících anebo s takovým trestným činem souvisejících,
c) pátrá-li po hledané osobě,
d) pátrá-li po zbraních, střelivu, výbušninách, omamných a psychotropních látkách a jedech, nebo
e) pátrá-li po věcech pocházejících z trestné činnosti anebo souvisejících s trestnou činností,
f) má-li důvodné podezření, že se v dopravním prostředku taková osoba nebo věc nachází.
(2) Příslušník policie je oprávněn zastavit dopravní prostředek a provést jeho prohlídku, má-li důvodné podezření, že používáním dopravního prostředku, na dopravním prostředku nebo v souvislosti s dopravním prostředkem byl spáchán trestný čin.
Článek 15
(1) Vyžaduje-li to splnění konkrétního úkolu policie, je příslušník policie oprávněn vyzvat každého, aby
a) po nezbytnou dobu nevstupoval na místo určené příslušníkem policie (dále jen „určené místo“),
b) se po nezbytnou dobu nezdržoval na určeném místě, nebo
c) po nezbytnou dobu setrval na určeném místě, hrozí-li závažné ohrožení života nebo zdraví.
Článek 16
(1) Příslušník policie je při plnění konkrétního úkolu policie oprávněn vstupovat v živnostenské provozovně do prostor, u kterých lze mít důvodně za to, že se v nich zdržují fyzické osoby, a to i po skončení prodejní nebo provozní doby. Ustanovení trestního řádu upravující vstup do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek tím nejsou dotčena.
(2) Pro vstup do obydlí musí policie požádat o domovní prohlídku, kterou může vydat pouze Vláda České republiky.
Článek 17
(1) Policie může, je-li to nezbytné pro plnění jejích úkolů, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy osob a věcí nacházejících se na místech veřejně přístupných, a zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu úkonu.
Článek 18
Uposlechnutí výzvy
(1) Každý je povinen bez zbytečného odkladu a bezplatně uposlechnout výzvy anebo pokynu nebo vyhovět žádosti příslušníka policie.
Článek 19
(1) Příslušník policie je oprávněn použít při zákroku donucovací prostředek a zbraň, k jejichž používání byl vycvičen.
Článek 20
(1) Donucovacími prostředky jsou
a) hmaty, chvaty, údery a kopy,
b) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek,
c) obušek a jiný úderný prostředek,
d) zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla,
e) úder střelnou zbraní,
f) hrozba namířenou střelnou zbraní,
g) varovný výstřel,
h) pouta,
i) prostředek k zamezení prostorové orientace,
j) vodní stříkačka.
Článek 21
Použití zbraně
(1) Příslušník policie je oprávněn použít zbraň
a) v nutné obraně nebo v krajní nouzi,
b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,
c) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet,
d) nelze-li jinak překonat aktivní odpor směřující ke zmaření jeho závažného zákroku,
e) aby odvrátil násilný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt anebo prostor,
f) nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život nebo zdraví osob a na opětovnou výzvu nezastaví,
g) jestliže osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozba namířenou střelnou zbraní nebo varovný výstřel, neuposlechne příkazu příslušníka policie směřujícího k zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby, nebo
h) ke zneškodnění zvířete ohrožujícího život nebo zdraví osoby,
i) na ujíždějící vozidlo, které zahájilo palbu na vozidlo policie.
(2) Při použití zbraně je příslušník policie povinen dbát nutné opatrnosti, zejména neohrozit život jiných osob a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.
Článek 22
(1) Příslušník policie je oprávněn zabavit vozidlo v případě:
a) pokud vozidlo podléhá vyšetřování trestního činu
b) při řízení pod vlivem alkoholu
c) pokud vozidlo nemá platnou státní technickou kontrolu (dále jen "STK") a je zapsané v seznamu vozidel bez STK déle než 3 dny (stanovená lhůta pro dodělání STK) vedeného policií
d) pokud jsou na vozidle instalovány nepovolené nebo nebezpečné úpravy
(2) Zabavená vozidla, která si majitelé nevyzvednout do lhůty stanovené zákonem tj. 30 dnů propadají ve prospěch státu, který s nimi může naložit dle svého uvážení.
HLAVA ČTVRTÁ
Kontrolní činnost
Článek 23
(1) Kontrolu činnosti policie, včetně kontroly využití dotací, majetku propůjčeném státu a věcí dle trestního řádu vykonává Generální Inspekce Ministerstva Vnitra.
Článek 24
(1) Příslušník policie je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů policie, nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů, nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru.
Článek 25
(1) Policie je povinna si vést dokumentaci o každé její práci, či úkonu.
(2) Dokumentaci dělíme na Úřední záznamy a vyšetřovací spisy.
(3) Obsah obou dokumentů určí interní směrnice.
(4) Úřední záznam a interní směrnice musí být uložen nejméně po dobu 3 měsíců.
(5) Doba uchovávání podle odstavce 4. platí i pro jiné záznamy pořízené podle tohoto zákona.
HLAVA PÁTÁ
Závěrečná ustanovení
Článek 26
(1) Tento zákon nabývá platnosti XX.XX.XXXX
|
|
|
Online uživatelé |
Nyní je 3 online uživatelů. » 0 člen(ů) | 3 host(ů)
|
|